Co nás čeká v léčbě alergií?
Několikvědeckých zjištění, která možná budou pomáhat při léčbě a prevenci alergií.
S tím, jak stále přibývá alergiků, sílí i snahy vědců přijít na poli boje s alergií s něčím novým. Bádá se proto ostošest. Věda v medicíně se pochopitelně nedělá jen tak, že lékaři vezmou nějakou látku a začnou zkoušet, zda pacientům zabírá jako lék. Způsobů, jak hledat pomoc pro alergiky, je celá řada:
Hledání vnějších faktorů
Například se zjišťuje, jak vznik a průběh alergií ovlivňují vnější faktory. Jde například o prostředí, v němž člověk žije, o vliv dědičnosti, ale třeba i o mnohem subtilnější faktory jako přítomnost stresu nebo stravovací návyky. Příklad: Nedostatek vitaminu D zhoršuje příznaky alergie a astmatu. Na základě těchto studií mohou lékaři doporučit preventivní opatření lidem, u nichž alergie hrozí či už propukla, nebo lépe předvídat, co se pacientovi může stát.
Vliv dostupných léků
Také se zkoumá se účinek jednotlivých už dostupných léků. Jde nejen o celkový efekt, ale i o nežádoucí účinky nebo o vhodnost jednotlivých medikamentů pro pacienty s dalšími zdravotními problémy. Příklad: Cetirizin není účinnější než fexofenadin, a naopak způsobuje větší ospalost.
Účinek netradičních terapií
Pochopitelně k vyléčení alergie či astmatu nejsou nutné jen léky. Vědci se zabývají i tím, nakolik může pomoci psychoterapie, alternativní metody nebo jiné způsoby úlevy. Příklad: Akupunktura ulevuje při alergické rýmě.
Vědecké objevy
Vynálezu mnoha léků předchází zkoumání procesů, které alergii provázejí nebo ovlivňují. Na základě takového výzkumu mohou vědci začít hledat látku, která zmíněný mechanismus ovlivní. Příklad: Vědci identifikovali nový mechanismus, který přispívá ke vzniku alergie (konkrétně je klíčem látka TSLP). U těchto typů studií ale platí, že jsou často poměrně malé a jejich výsledky nejsou příliš průkazné. Mají jednu skupinu pacientů, jeden soubor dat, a může se stát, že jiná studie bude mít výsledky jiné. Pak se většinou dělají analýzy mnoha těchto zpráv, z nichž se formuluje konečný verdikt.
Nové léky a vakcíny
Samozřejmě se testují i nové medikamenty či vakcíny. Ty musí prokázat účinnost v několika fázích studií: na tkáních nebo na zvířatech, pak se u lidí testuje, jestli neškodí, následně jestli pomáhají, a nakonec jestli jsou v něčem účinnější než dosud dostupné léčebné metody. Postupně se zvětšuje počet osob (až na tisíce), které musí potvrdit účinek léku a účinky včetně nežádoucích se sledují i po jeho uvedení na trh.
Text: Jana Brodanská, foto: Shutterstock