Dejte šanci zelenině!

Zimní měsíce jsou velmi vhodné k tomu, abychom dali šanci zelenině, kterou mnohým z nás v dětství znechutili, protože rozvařené a mastné cosi podivné barvy nadchlo málokoho. Ovšem na správně připravené a dobře ochucené kapustě si nejen pochutnáte, ale ještě prospějete svému zdraví.

Obzvláště po vánočním hodování, často nezřízeném a ještě častěji nezdravém, a po bujarých oslavách odchodu starého a příchodu nového roku nám bude zažívací trakt vděčný, když mu odlehčíme a dáme mu možnost, aby se pročistil a vzpamatoval. Všichni víme, že k tomu účelu je vhodná lehčí strava, ale už příliš nedbáme na to, aby v ní nechyběla tepelně upravená zelenina. Kromě brambor a té tradiční kořenové můžete sáhnout po kapustě – hlávkové či kadeřavé, ale především po růžičkové. Má jemnější chuť než ostatní kapusty, a když si trochu pobude na mrazu, bez problémů snese až minus 15 °C, je mnohem křehčí a ještě lahodnější. Znalci označují růžičkovou kapustu, ale nejen ji, za skutečně výjimečnou zeleninu z čeledi brukvovitých. Existuje nespočet receptů na její snadnou a hlavně rychlou úpravu a určitě každý najde několik takových, které mu budou chutnat. Výhodou je, že růžičkovou kapustu si můžeme dopřávat i v létě, protože zmrazením neztrácí nic z látek, které obsahuje. Ty malé zelenožluté kuličky, které jsou hezké už na pohled, rozhodně stojí za to, abychom jim věnovali pozornost a zařadili je celoročně, teď v zimě především, na jídelníček. Navíc růžičková kapusta většinou chutná i dětem, pokud ji správně zpracujeme, což znamená především to, že ji nerozvaříme.

Co všechno nabízí

Veškeré druhy kapusty obsahují množství vlákniny, která udržuje náš trávicí systém v rovnováze a usnadňuje vyprazdňování, což ocení hlavně ti, kteří mívají problémy se zácpou. Ale především jsou bohaté na vitaminy, zejména C, A, E, K a skupiny B. Konkrétně vitamin B1, tedy thiamin, pomáhá organismu snáze zvládat stres a fyzickou námahu. Důležitý je také pro lepší soustředění a mentální svěžest, což je v zimním období, kdy je málo sluníčka, dny jsou krátké a noci naopak dlouhé, dost podstatné. Nedostatek denního světla zvyšuje pocit únavy, u někoho dokonce vyvolává pocity deprese a podráždění. Kapusta obsahuje také řadu minerálů, například vápník, železo, fosfor, selen, mangan, hořčík a draslík. Ten napomáhá detoxikaci organismu a z těla spolu s nadbytečnou vodou vyplavuje i různé odpadní látky, což je důležité hlavně teď v zimě, kdy se v něm hromadí více než jindy. V kapustě je i pro krvetvorbu a další procesy odehrávající se v našich tělech nezbytná kyselina listová, tedy vitamin B9. Jednou ze zajímavostí je, že kadeřavá kapusta nabízí značné množství karotenů, i proto by ji měli konzumovat především ti, kteří mají potíže se žaludkem a játry nebo je trápí střevní potíže. Příznivě působí i na snižování hladiny cholesterolu.

Nebojte se kapusty

Mnoho lidí se jí vyhýbá ani ne tak proto, že by jim nechutnala, ale ze strachu z nadýmání, které v různé míře způsobuje v podstatě většina košťálovin a také luštěnin. Tomu se dá buď zcela zabránit, nebo alespoň tuto nepříjemnost minimalizovat. Pomohou bylinky a koření. Není jich málo, se kterými si kapusta rozumí a vzájemně se chuťově podporují. Klasicky mezi ně patří kmín, který do kapusty přidává asi každý. Ale vyzkoušejte saturejku, bylinku, která nesmí chybět v balkánské kuchyni, kde jí ochucují maso i uzeniny, a hlavně ji přidávají do luštěnin a jídel z košťálovin. Saturejka má výraznou, trochu ostřejší chuť, proto to s množstvím, které použijete při vaření, nepřehánějte. Bylinka je také součástí například provensálského koření. Vůni anýzu máme spojenou především s vánočními svátky, ale ti, kdo ho využívají i jindy v roce, vědí, jak rozsáhlé léčivé účinky má, včetně odstraňování nadýmání a zažívacích potíží. Pokrmům navíc dodává příjemnou a zajímavou chuť stejně jako třeba fenykl (čerstvý i v podobě semen), zázvor, chilli, petrželka, máta, tymián a mnohé další bylinky a koření, které omezují nadýmání a usnadňují trávení. Výhodou růžičkové kapusty je i to, že je dietní, lehce stravitelná a v podstatě nezpůsobuje nadýmání. Správné ochucení povýší kapustové pokrmy na přímo lahůdkové jídlo a dá vám zapomenout na to, co kdysi předkládala různá stravovací zařízení.

Jak ji správně připravit

Růžičky kapusty se sklízejí ve chvíli, kdy dosáhnou velikosti vlašského ořechu. Pokud přerostou, bývají poměrně tvrdé, a hlavně mají nahořklou chuť, takže u nich neplatí, že čím větší, tím lepší, a rozhodně to neukazuje na skvělé schopnosti pěstitele. Pokud nemáme zahrádku a nemůžeme si vypěstovat vlastní zeleninu, pak si pro růžičkovou kapustu dojdeme do obchodu, kde čerstvou koupíme zhruba od října do konce března, zmrazenou nebo nakládanou po celý rok. Vybíráme si, jak už bylo řečeno, ty menší, protože čím menší jsou, tím jsou bohatější na živiny, se zelenými a pevnými hlavičkami bez hnědých a žlutých skvrn. Vrchní lístky odstraníme, košťálky buď odkrojíme, nebo je nařízneme do kříže a vhodíme do osolené vroucí vody. Nikdy je ale nevaříme dlouho, maximálně 5 až 10 minut, mnohdy stačí i pouhé spaření horkou vodou. Slijeme, eventuálně zchladíme v míse s ledem nebo studenou vodou, abychom zamezili dalšímu tepelnému procesu. Nejenže kapustičky zůstanou křehké a křupavé, ale budou i mít pěknou svěží barvu.A pak už se kuchařské fantazii meze nekladou, ale je dobré mít na paměti, že v jednoduchosti je největší síla a ta nejlepší chuť.

Text: Anežka Kollmannová, foto: Shutterstock