Pokročilé technologie i špičkoví lékaři

Zachraňují životy přes vpich velký 10 milimetrů!

Chirurgové z Motola už provádí více než polovinu operací plic miniinvazivně. Nádory operují s využitím robotické ruky, kterou ovládají přes čtyři malé vpichy v těle pacienta. Případně operují s videoasistencí. Pacient tak přijde na III. chirurgickou kliniku na zákrok, a když nenastanou komplikace, odchází po 3 dnech domů. Rána se lépe hojí a bolí méně než při otevřené operaci. V dalších dnech již nemocný rehabilituje a rychle se vrací zpět do běžného života.

Pomáhá jim 3D model

 „Každé léčbě předchází řada vyšetření, jejichž cílem je navrhnout pro konkrétního pacienta na míru ušitý léčebný plán. Využíváme přitom umělou inteligenci, 3D model plic a pokročilé zobrazovací metody, včetně modelace pomocí virtuální a rozšířené reality,“ vysvětluje prof. MUDr. Robert Lischke, Ph.D., přednosta kliniky a vedoucí Pneumoonkochirurgického centra a Národního programu transplantace plic. Příkladem, kdy pokročilá technologie pomohla se zákrokem, k němuž by ještě před pár lety nedošlo, je případ mladé pacientky, která měla nádor blízko u srdce. „3D model plic nám napověděl, že nádor můžeme bezpečně operovat,“ říká prof. Lischke.

Nejde jen o technologie!

Obrovský posun v léčbě umožňují nejen pokročilé technologie, ale také špičkoví lékaři. Malé nádory zvládnou operovat s využitím robotické ruky přes čtyři menší vpichy v těle pacienta. Do nich zavedou lékaři kameru a potřebné nástroje, které ovládá zkušený chirurg. „Než se lékař naučí robota rutinně ovládat, potřebuje léta praxe a být neustále na sále. Vzhledem k tomu, že na naší klinice ročně provedeme přibližně 3 000 operací, o praxi není nouze,“ připomíná prof. Robert Lischke.

Ne všichni pacienti se však ke špičkové péči dostanou

Lékaři upozorňují na to, že řada operací v oblasti hrudní chirurgie se v současnosti provádí prakticky na jakémkoliv pracovišti, které se rozhodne takové zákroky dělat. „Aby bylo možné garantovat nemocným stejně kvalitní péči, je třeba, aby se takové operace centralizovaly. Například lidé s rakovinou plic by se měli vždy dostat do center vysoce specializované pneumoonkochirurgické péče. Zde se na jednom místě soustředí kvalitní přístrojové vybavení, zkušenosti i lékaři patřičných specializací a na vše navazuje komplexní onkologické centrum. Šance pacienta na delší přežití či uzdravení závisí do značné míry právě na tom, kde se léčí,“ vysvětluje prof. Robert Lischke. Podle něj se „mimo systém“ špičkové péče ocitá až 40 % lidí s karcinomem plic. „Česká republika by potřebovala systematickou a koncepční centralizaci hrudní chirurgie,“ dodává. III. chirurgická klinika 1. LF UK a FN Motol je v tuzemsku jediným pracovištěm hrudní chirurgie s akreditací II. typu a jediným centrem pro transplantace plic v rámci Česka a Slovenska. Za posledních 27 let zde dostalo nové plíce více než 700 lidí. Počet transplantací neustále roste – loni ji podstoupilo 72 pacientů, což je pro srovnání s rokem 2014 o 40 osob více. „Naše pracoviště a spektrum výkonů, které v současné době provádíme, je plně srovnatelné se zahraničím,“ doplňuje prof. Robert Lischke. Více informací najdete na https://www.plicnichirurgie.cz/.

Text: redakce, foto: Shutterstock