Potvůrky, které prospívají zdraví

Bakterie. Brrrr… Už jen při představě těch miniaturních tvorečků nám naskakuje husí kůže. A to ještě lékaři doporučují, abychom je jedli! Ano, probiotika neboli bakterie mléčného kvašení jsou totiž pro lidské zdraví velmi užitečné.

V trávicím traktu každého z nás žije zhruba kilo a půl bakterií. Pomáhají nám trávit, vyrábějí životně důležité látky, rozkládají toxiny, které se nám dostaly do těla, a bojují s vetřelci – jinými škodlivými bakteriemi. V lidském těle tedy neustále probíhá bitva o přežití. U zdravého člověka je výsledek nerozhodný – bakterie jsou v rovnováze. Velkou zásluhu na tom mají probiotika, zejména bifidobakterie a laktobacily. Právě ty totiž pečují o to, aby se škodlivé bakterie nepřemnožily a nemohly tělu způsobit zdravotní problém. Probiotické bakterie žijí po celé délce střevního traktu a v pochvě. Přetvářejí cukr na kyselinu mléčnou. Ta snižuje pH, čímž zvyšuje odolnost proti mikroorganismům, které vyvolávají plísně, průjmová onemocnění či střevní, vaginální a močové záněty. Snižují rovněž hladinu cholesterolu a k nezaplacení jsou při posilování našeho imunitního systému. Měli bychom si jich tedy vážit a snažit se škodit jim co nejméně. Bohužel vinou našeho životního stylu se to mnohdy nedaří tak, jak bychom chtěli.

Ale pozor, střevní mikroflóra je velmi citlivá

Rozladit, nebo dokonce poškodit ji, dokáže celá řada věcí. Například nadměrné pití kávy, alkoholu, užívání některých léků (hlavně antibiotik a cytostatik), změna denního režimu při cestování, a samozřejmě každodenní stres. Křehká rovnováha bakterií v těle může být narušena i jednotvárnou stravou, ve které je hodně sladkého, masa a uzenin. Oslabení mléčných bakterií vede k celé řadě trávicích obtíží – k nadýmání, bolestem břicha, průjmu nebo naopak zácpě.

Co ještě dokážou?

Probiotika působí také proti střevním potížím a infekcím, zlepšují trávení, mírní nadýmání a zácpu. Jsou účinná i jako prevence některých nádorových onemocnění, zejména rakoviny tlustého střeva. Některé účinky probiotických bakterií byly již vědecky prokázány, na další studie se stále čeká. Účinnosti probiotických bakterií je však připisována velká budoucnost – zkoumá se jejich vliv na zánětlivá onemocnění respirační, ischemické choroby srdeční apod. Za normálních okolností naše tělo obývá téměř jedna miliarda aktivních buněk mléčných bakterií, které se dokážou samy obnovovat. Ovšem platí to pouze pro zcela zdravého člověka, který se řídí zásadami zdravé výživy, sportuje a žije neustále v klidu a pohodě. Pokud tato věta vzbudila na vašich tvářích úsměv, byl oprávněný. Splnit dlouhodobě všechny tyto podmínky je téměř nemožné. Jenže právě to je příčinou, že počet mléčných bakterií klesá a pro zachování zdraví bychom je měli doplňovat uměle.

Mléčné bakterie na každém kroku

Nejvyšší koncentraci probiotik nabízejí různé potravinové doplňky v tabletách, kapslích či ve formě jemného prášku. Koupit je lze lékárně. Mléčné bakterie můžeme však doplňovat i přirozeněji, tedy prostřednictvím stravy. Najdeme je v zakysaných mléčných výrobcích – hlavně v jogurtech s živou kulturou a v kvašených mléčných nápojích, které jsou obohaceny o potřebný obsah bifidobakterií nebo laktobacilů. Ale při výběru bychom si měli dát dobrý pozor. Nepoučený zákazník totiž může lehce naletět. Probiotika se totiž na své cestě do tlustého střeva, kde žijí, musí vyrovnat s leckterým problémem. „Mnohé kmeny mléčných bakterií používaných k výrobě funkčních potravin totiž neumějí odolat kyselému prostředí v žaludku a zahynou. Anebo tudy šťastně projdou, ale nedokážou kolonizovat lidské střevo,“ vysvětluje profesor Lukáš. Navíc podle jeho slov někteří výrobci do jogurtových kultur přidávají zvířecí laktobacily místo lidských. Jak ale naznačují výsledky studií, předpokladem efektivní kolonizace střeva probiotikem je, aby pocházelo ze stejného organismu. Potíž je i s množstvím probiotických kultur. Některé výrobky jich totiž obsahují jen zanedbatelné množství. V praxi se tak často setkáváme s tím, že etiketa výrobku sice proklamuje obsah probatik, či chcete-li živých bakterií, ale pro posílení bojeschopnosti našich vlastních statečných ochránkyň mikroflóry jejich množství neznamená vůbec nic. Co tedy s tím? V současnosti existuje asi jen jediná rada: Výrobce by měl uvádět údaje o obsahu živých kultur i jejich množství na obalu. Kupujme tedy jen ty produkty, kde skutečně takové informace najdeme.

Kolik jich jíst a kdy?

Odborníci doporučují denně konzumovat alespoň 100 gramů mléčného výrobku s obsahem 10 milionů probiotických bakterií v 1 gramu nebo mililitru. Mezi produkty s obsahem probiotických bakterií patří jogurty, jogurtové nápoje či acidofilní mléka. Nejmenší děti by měly mít ve stravě asi tři porce mléčných výrobků za den (včetně sýrů), školákům už stačí dvě. Mléčné výrobky se hodí na snídani a ty prakticky zabalené i jako svačina – ať už připravená z domova nebo koupená ve školním automatu. Díky vládnímu usnesení si totiž děti mohou ve škole koupit dotované mléčné výrobky. Podobný program, který podporuje konzumaci mléka a mléčných výrobků školními dětmi, funguje i v ostatních zemích EU.

Text: Irena Bečvářová, foto: Shutterstock