Tisíce párů marně touží po dětech. Pomůže jim medicína?

Až 15 procent párů se neúspěšně pokouší o těhotenství. Právě tyto dvojice mají před sebou nelehký úkol: podstoupit vyšetření na specializovaném pracovišti a pokusit se počít vysněného potomka třeba i s pomocí jedné z metod asistované reprodukce.

Za neplodný je považován ten pár, kterému se nedaří zplodit dítě po dobu jednoho roku. Počet neplodných párů podle nejnovějších výzkumů stále roste. Na vině je podle lékařů stresující životní styl, málo odpočinku, ale třeba i kouření. Dalším důvodem je fakt, že ženy těhotenství často odkládají a například ve vyspělých zemích běžně rodí až ve věku kolem 33 let. Přitom na vrcholu plodnosti je žena ve svých dvaceti. Lékaři proto ženám doporučují, aby rodily nejpozději kolem třicítky. Jenže život se dopředu nalinkovat nedá, a tak je dítě odsouváno kvůli vysokoškolským studiím, cestování nebo profesi. Je sice pravda, že zdravá žena nemusí mít s početím problém ani po 35. roku věku, a je-li v dobré kondici, může těhotenství probíhat zcela bezproblémově; na druhou stranu, není nic příjemného zjistit až v tomto věku, že trpíte hormonální poruchou nebo že máte neprůchodné vejcovody, a to zvláště s ohledem na to, že plodnost ženy postupně klesá a že s rostoucím věkem budoucí matky roste i riziko vrozených vad u dítěte.

Lékaři mohou pomoci

Pokud se vám tedy rok nedaří přijít do jiného stavu, neměli byste s návštěvou odborného lékaře otálet – a je jedno, jestli je vám 25 let nebo třeba o deset let více. V centru asistované reprodukce vás čeká nejprve pohovor s lékařem. Poté, co lékaři získají důkladnou anamnézu, udělají oběma partnerům základní testy. U mužů stačí provést spermiogram, ženy však podstupují testů více – mimo jiné se stanovují hormonální parametry, sleduje ovulace nebo prověřuje průchodnost vejcovodů. U 85 procent párů se najde důvod, proč se jim početí nedaří, ale 15 procent párů spadne do kategorie tzv. nevysvětlitelné neboli idiopatické neplodnosti, kdy ani u jednoho z partnerů nelze nalézt žádnou zjevnou příčinu, proč se dítě nedaří počít. Neplodnost páru může ovlivnit i psychika; i proto některá centra asistované reprodukce běžně nabízejí také pomoc psychologa. Ten jim může být oporou i po dobu dlouhodobé léčby, pokud se pro ni neplodný pár rozhodne. Čekání na těhotenství je totiž psychicky náročné a může být pro oba partnery hodně vysilující.

Miminko ze zkumavky je jen jedna z možností!

Léčba neplodnosti pomocí IVF programu, tedy in vitro fertilizace, je asi nejznámějším způsobem, jakým se neplodnost léčí, nikoliv však jediným. Téměř polovině párů dokáží odborníci pomoci daleko jednoduššími metodami, než je IVF program. Mnohdy stačí upravit hormonální parametry ženy například zvýšenou hladinu prolaktinu nebo vyvolat ovulaci. Někdy může pomoci intrauterní inseminace, což už je určitá varianta umělého oplodnění, ale zároveň velmi jednoduchý, neinvazivní výkon.

IVF program

Pokud se pár na základě doporučení lékaře rozhodne pro léčbu pomocí IVF programu, podstoupí žena nejprve řízenou hyperstimulaci vaječníků. Ta spočívá v každodenní aplikaci injekcí. Pokud vajíčka dozrají, což kontrolujeme ultrazvukem, následuje jejich odběr – to je malý gynekologický výkon, který provádíme ambulantně v celkové anestézii. Za dvě hodiny po zákroku může jít pacientka domů. Partner získává týž den masturbací spermie. Po oplodnění v laboratoři vzniknou embrya, která se kultivují a v rozsahu dvou až pěti dnů jsou zavedeny zpět do dělohy. Zavedení embryí je zcela nebolestivý výkon, po kterém žena odchází v průběhu maximálně jedné až dvou hodin domů. Pár by se měl sám rozhodnout, jestli chce zavést jedno nebo dvě embrya. Následuje čekání na menstruaci. Dokonce i na špičkových pracovištích je úspěšnost při prvním pokusu o umělé oplodnění kolem 40 procent, čili je potřeba počítat s tím, že to napoprvé spíše nevyjde, i když je to pochopitelně pro daný pár nesmírně složité.

Nechte si embrya zamrazit

I proto lékaři zpravidla navrhnou páru, že odeberou ženě více vajíček a nechají vzniknout více embryím, která pak zamrazí. Obvykle po dvou měsících od nevydařeného pokusu o početí se zavádí do dělohy další embryo. Tento zákrok pojišťovna sice nehradí, ale stojí za to jej podstoupit, znamená totiž pro ženu jen minimální zátěž. Jinak je mimotělní oplodnění každé ženě z všeobecného zdravotního pojištění hrazeno třikrát za život do věku 39–40 let (některé pojišťovny si vykládají vyhlášku jako 38 let + 364 dnů, jiné 39 let + 364 dnů). Pokud se ani potom otěhotnění nezdaří nebo je žena starší, musejí si páry léčbu hradit samy. Celý léčebný cyklus lze opakovat nejdříve za tři měsíce. Pojišťovny také nehradí mikromanipulační metody, tedy především vložení spermie do vajíčka pomocí mikroinjekce – ICSI, prodlouženou kultivaci embryí a zmiňované zamrazování embryí. Zkrátka – připravte se na to, že vás miminko bude určitě něco stát.

Text: Anna Skalská, foto: Shutterstock