Dětské vady řeči aneb S návštěvou odborníka neotálejte -

Řečové vady jsou dlouhodobým a narůstajícím problémem současné populace a setkáváme se s nimi nejen u dětí, ale také u dospělých. Počet osob v logopedické péči neustále roste, proto je důležité zaměřit se na rozvoj řeči již od útlého věku a nenechat nic náhodě. Kdy by měli rodiče zpozornět a raději navštívit odborníka?

Dyslálie jako nejčastější vada řeči

Nejčastější logopedickou diagnózou v předškolním věku je tzv. dyslálie, známá také jako patlavost. V praxi to znamená, že dítě některou hlásku ještě nepoužívá, vynechává, nebo ji zaměňuje za hlásku jinou. Právě s dyslálií nastupuje do první třídy až polovina prvňáčků. V češtině se setkáváme často s nesprávnou výslovností hlásek C, S, Z, Č, Š, Ž hlásky L, a samozřejmě hlásek R a Ř. Při logopedickém vyšetření je důležité vyloučit příčiny, které mohou být překážkou správné výslovnosti. Jde především o vyšetření sluchu, podjazykové uzdičky, nosní mandle, ústní dýchání, nebo nedostatečnou pohyblivost jazyka a rtů. První návštěva logopeda trvá okolo 45–60 minut a odborník velmi často rovnou sdělí, zda se o dyslálii jedná či ne.

S logopedem nepochybíte

S otázkou, jak mohou rodiče poznat, zda jejich dítě potřebuje logopedickou péči, se potýká každý, kdo u svého potomka pozoruje nedostatečné vyjadřovací dovednosti. Návštěva dětského lékaře, nebo přímo logopeda, který nasměruje rodiče s dítětem na správnou cestu, není v žádném případě chybou. „Terapie je individuální záležitostí, a je lepší přijít do ordinace dříve než později. U některých logopedických diagnóz určitě platí, že čím dříve se začne, tím rychleji se dostaví kladné výsledky. Toto se týká především dětí, které přišly na svět s psychomotorickým nebo neurologickým zeslabením,“ říká Jitka Kaulfuss, klinická logopedka.

Ohledně vlastního vývoje řeči by měli rodiče určitě zpozornět již dříve, ideálně okolo 3. roku dítěte. Odborníci nedoporučují čekat do pětileté prohlídky, která je doplněna o posouzení školní zralosti, nebo dokonce až na zápis do první třídy. „V případě, že dítě nemluví, nebo mluví nápadně méně než jeho vrstevníci, popř. mluví a okolí mu nerozumí, doporučuji vyhledat odbornou pomoc preventivně raději dříve. Pokud dítě mluví, rozumíme tomu, co říká, ale větší počet hlásek vyslovuje chybně, je vhodná návštěva kolem 4. roku,“ vysvětluje Jitka Kaulfuss. Preventivní logopedické vyšetření ukáže směr další péče. Někdy je potřeba ještě počkat, jindy je důležité začít s nápravou okamžitě.

Poruchám řeči lze předcházet

Zdravě komunikující rodiče přirozenou cestou rozvíjejí řeč svých potomků, proto je správné věnovat dětem dostatek času. Společné sportovní či domácí aktivity, čtení pohádek nebo učení se básniček procvičí nejen dětskou paměť, ale především pomáhají zlepšit výslovnost, vyjadřovací schopnosti a obohacují slovní zásobu. Naopak každodenní několikahodinové používání mobilu, počítače anebo tabletu již od ranného věku, aktivní řeč dětí samo od sebe nezlepší. Zaměřte se proto na roli rodiče, který je svému dítěti příkladem i v rámci používání těchto chytrých zařízení. Na společně strávený čas myslí také ojedinělý projekt Hláskování s Lipánkem. Ten nabízí rodičům informace, pomocí kterých mohou přirozenou cestou podpořit rozvoj výslovnosti i slovní zásoby svých dětí. „Projekt se zaměřuje na podporu správného rozvoje řeči a artikulace u dětí předškolního věku s interakcí s rodiči. Formou jednoduchých videí, kterými provází zkušená logopedka, získávají rodiče informace, jak danou hlásku hravou formou správně vyslovit a procvičit,“ doplňuje garantka projektu a autorka scénářů videí Jitka Kaulfuss.

Text: Marta Žigová, foto: Sutterstock