Aby bříško nebolelo!

Pro děti, ať už kojence, batolata či odrůstající človíčky, jsou všechny průvodní jevy spojené se zažívacími potížemi velké trápení. Které jsou nejčastější a jak na ně vyzrát?

Těžkosti se zažíváním se nevyhýbají ani kojencům. Má to svůj důvod. Jejich střeva ještě nejsou dostatečně zralá a jejich trávicí ústrojí si musí na přijímanou stravu pomalu zvyknout. Právě proto jsou v prvních třech měsících celkem běžné nadměrné větry nebo koliky. V pozdějším věku ale už za potíže s trávením může většinou nová nebo nevhodná strava, nesprávná životospráva, nedostatek tekutin či nesnášenlivost některých potravin.

Když bolí bříško

Zatímco u novorozenců a kojenců bývá bolest břicha nejčastěji způsobena nadýmáním, u větších dětí je ovlivňujících faktorů mnohem více. Kromě nevhodného jídla to může být například i stres nebo strach, které vyvolávají žaludeční neurózu provázenou bolestmi břicha. Příčinou ale může být také porucha trávení, zánět slepého střeva a další onemocnění. Proto by rodiče žádné bolesti bříška neměli podceňovat. Lékařskou pomoc vyhledejte zejména tehdy, jestliže se bolest břicha dostavila velmi rychle a je intenzivní. Pokud ji doprovází zvracení, horečka, nadýmání a zhoršené dýchání, vypravte se k lékaři ihned. Totéž udělejte, pokud bolesti břicha, byť mírnější a bez doprovodných jevů, přetrvávají déle než tři dny. Při bolestech, které mají nejasnou příčinu, a to hlavně v okamžiku, kdy je bolestivá pravá strana břicha, změřte dítěti teplotu v konečníku i podpaží. Pokud je teplota v zadečku o více než 0,5 °C vyšší než v podpaží, mohlo by se jednat o zánět slepého střeva.

Průjmy jsou běžné

Průjmy sice vznikají onemocněním sliznice tenkého a tlustého střeva, ale v raném věku nejsou ničím neobvyklým. Vyvolávají je viry a bakterie, ale třeba i změna jídelníčku. Průjem také často doprovází řadu běžných infekčních onemocnění. Pokud se často opakuje, vzniká podezření na nesnášenlivost kravského mléka nebo lepku. Není-li však průjem příliš silný, častý a netrvá dlouho, bývá většinou znakem samočištění organismu, a tak byste mu měli nechat volný průběh. V každém případě platí, že při nadměrném vyměšování ztrácí tělo i hodně tekutin. Dopřejte tedy dítěti více tekutin a hlavně klid a teplo, nejlépe v postýlce.

Co způsobuje zácpu

Zácpa je jednou z nejčastějších zažívacích potíží, které menší i větší děti trápí. Natrávené jídlo se tak říkajíc zasekne v tlustém střevě, kde je z něj odváděna voda, a stolice se tím pádem zahušťuje a je tuhá. Zácpa je nejčastěji důsledkem nevhodné stravy, již z valné části tvoří pečivo, světlý chléb, sladkosti, vajíčka a uzeniny, a naopak v ní chybí zelenina, ovoce a celozrnné potraviny, které obsahují vlákninu, která tělu pomáhá s bezproblémovým trávením. Hlavními příznaky zácpy je obtížné a méně časté vyměšování doprovázené bolestmi, křeče v břiše, nadýmání a bolest hlavy.

Jak pomoci doma

Jedním z nejosvědčenějších pomocníků při nadýmání je fenyklový čaj nebo směs z fenyklu, anýzu a kmínu. Na tříměsíční koliku se v poslední době osvědčil jihoafrický čaj roibos. Dalším úlevným prostředkem při nadýmání, bolestech bříška, ale i zácpě je jemná masáž bříška zahřátou rukou, a to ve směru hodinových ručiček. Touto masáží povzbudíte činnost střev a jejich prokrvení, uvolníte napětí a nahromaděné větry. V případě zácpy můžete tuto masáž provádět s pomocí ricinového oleje, který použijte i na noční obklad. Starším dětem můžete při průjmu dávat kromě vody pít třikrát až čtyřikrát denně jednu sklenici neslazené šťávy z čerstvých borůvek.

Prevence je nejlepší

Tím nejjednodušším a nejlepším lékem, který můžete aplikovat, ještě než vůbec k nějakým obtížím dojde, je volba správných potravin a stravovacích návyků, zdůrazňují pediatři. Dbejte na to, aby dítě jedlo pravidelně, v klidu a pomalu menší porce lehce stravitelných jídel. Zapomeňte na studená, ostrá a nadýmavá jídla, jako jsou luštěniny, syrová zelenina nebo nezralé ovoce. Z jídelníčku byste měli úplně vyloučit nebo alespoň velmi omezit sladkosti a jídla obsahující cukr. Při vaření používejte extra panenský olivový olej a koření nahraďte čerstvými bylinkami, nejlépe bazalkou, saturejkou, petrželkou, tymiánem a šalvějí, které povzbuzují tvorbu žaludečních šťáv a předcházejí nadýmání.

Zařaďte i probiotika a vlákninu

Probiotické kultury významně zvyšují odolnost proti střevním potížím a infekcím, zlepšují trávení, zmírňují plynatost střev a zácpu. Pro děti však mají ještě několik dalších plus. Snižují riziko vzniku alergie nebo atopického ekzému a zároveň také posilují imunitní systém. Díky probiotickým kulturám tělo lépe využívá vitaminy, vápník a laktózu v mléce. Maminky, které kojí, dodávají probiotika svému dítěti v mateřském mléce. Pokud kojit nemohou nebo v okamžiku přechodu na mléčné a posléze na nemléčné příkrmy, jsou správnou volbou kvalitní výživy, které jsou probiotiky obohacovány. Probiotické kultury obsahují mléčné kvašené potraviny, jako jsou jogurty, kyselá mléka, mošty nebo sýry. Dětem by neměla chybět ani vláknina, která je živnou půdou pro probiotika a tím pomáhá udržovat střeva v dobré kondici. Pomáhá s pohyblivostí střev a dobrým trávením.

A co ještě?

Děti by rozhodně měly dodržovat pitný režim, protože tekutiny jsou pro správné zažívání velmi důležité. Zapomeňte ovšem na sycené limonády, které stojí za vznikem plynatosti. Naopak chybět by rozhodně nemělo podmáslí, které zabraňuje překyselení žaludku a zároveň pomáhá při bolestech břicha. Velmi důležitá je i zdravá životospráva, která by u dětí měla zahrnovat především pohyb na čerstvém vzduchu, kvalitní spánek a pravidelnou dobu vstávání, jídla a ukládání k spánku.

Text: Lucie Belanová, foto: Sutterstock