Kdo málo pije, hůře žije

Jste unavení, špatně se soustředíte a máte suchou kůži? Zřejmě vám chybějí tekutiny. Dodržujte proto lépe pitný režim.

Říká se, že člověk je z masa a kostí. Pravda je však jiná. Když jste se narodili, tvořila z téměř osmdesáti procent vaše tělo voda. Postupně jste se měnili a dnes, když jste dospělí, tvoří v závislosti na tuku asi 50 až 60 procent hmotnosti vašeho těla. To znamená, že tělo mladého muže o váze 70 kg obsahuje 42 litrů vody. Voda je tedy pro vás stále nepostradatelná. Rozpouští důležité živiny, dopravuje je do krve a tkání a zároveň z těla odvádí odpadní látky. Udržuje také stálou teplotu těla. Denně vyloučíme průměrně půl litru potu, při horku a námaze kolem litru a například na poušti klidně i čtyři. Odpařením jednoho litru potu se zbavíme energie ve výši takřka 2520 kJ. A s ní trochy kyseliny mléčné, značného množství silic, vitaminů a minerálů – například vápníku. Člověk nemá žádné větší rezervy vody, proto ji musí trvale průběžně doplňovat a proto je zásadní otázkou je, kolik tekutin by měl během dne přijímat. To se totiž liší například podle věku, hmotnosti, fyzické aktivity a zdravotního stavu.

Voda, nejlepší z tekutin

Obecně platí, že byste měli vypít 1,5 – 2 litry tekutin denně, a to po celý rok. V létě, zejména v ižních slunečných zemích, při těžké práci či sportu pak tři litry a více. A co je nejlepší pít? Našemu organismu úplně vyhovuje obyčejná voda bez bublinek. Samozřejmě že v rámci zpestření jídelníčku lze pít i různě ochucené nebo upravené nápoje. Například sycené nápoje jsou velmi oblíbené, avšak je dobře známo, že mohou snadno zastřít skutečnou potřebu příjmu tekutin. Jemně sycené vody jsou tedy vhodnější, nicméně měli bychom si všímat také složení minerálních látek, které obsahují. A to platí i o minerálkách – měli bychom si vybírat takové, které mají nízkou koncentraci minerálních látek. Složení by se mělo blížit hodnotám tělních tekutin a minerálních látek v krvi a tkáních. Příliš mnoho mineralizované vody s vyšší koncentrací by mohlo vyvolat ještě větší ztrátu tekutin, protože dochází k přesunům vody ve vnitřním prostředí a tím i dalšímu rozvoji dehydratace. Koncentrovanější minerální vody jsou vhodné třeba v rámci určitého léčebného režimu. Výborné jsou ovocné a bylinkové čaje. Džusy doporučujeme ředit vodou kvůli vysoké energetické hodnotě. Slazeným limonádám byste se měli spíše vyhnout, a to zejména tehdy, bojujete-li s nadváhou.

Která minerálka je ta správná?

Když už máte rádi minerálky, vybírejte si jen takové, jejichž etiketa dostatečně informuje nejen o typu a původu vody, výrobci či dovozci, ale je na ní také vyznačeno alespoň základní složení minerálních látek. Podle obsahu minerálů se minerálky dělí na velmi málo mineralizované (obsah minerálů nižší než 1 g na litr), málo mineralizované (1 – 5 g na litr), středně mineralizované (do 15 g na litr), ostatní jsou silně mineralizované. Všeobecně platí, že čím méně je voda mineralizována, tím je pro nás vhodnější. Přírodní minerální vody mohou být užitečným doplňkem ve skladbě tekutin, ale nemohou být základem pitného režimu. Optimální denní příjem je v případě středně mineralizovaných vod asi do 0,5 l. Silně mineralizované byste měli pít jen výjimečně. Vhodné je střídat různé druhy minerálních vod a nezapomínat na to, že kojenci by je neměli pít vůbec. Vody pro kojence jsou zvlášť vyznačeny.

Před jídlem, nebo až pak?

Máte se napít před jídlem, abyste toho pak snědli méně, nebo stravu zapíjet, aby ji žaludek lépe zpracoval? Anebo je lepší nalít skleničku vody, až jídlo zmizí z talíře? To nelze jednoznačně říci. K prvnímu zpracování potravy totiž dochází v dutině ústní. Po mechanickém zjemnění se zde k potravě připojí tekutina v podobě slin, aby zajistila první natrávení a snadnější polknutí. Vodu tedy potřebujeme už při prvním soustu, ale dostatečná může být i ta, která pochází z potravin, které právě konzumujete. V poledne jíte například často jako první polévku, která obsahuje vysoké procento vody. Jak už jsme si řekli, voda tvoří značnou část tělesné hmotnosti člověka. Je součástí buněk i prostorů mimo ně. Dlouhodobější nedostatek tekutin může zjednodušeně řečeno znamenat zahuštění různých sekretů, snížit obsah cirkulujících tekutin a omezit až zastavit některé metabolické procesy. To se může zpočátku projevit například větší pravděpodobností tvorby žlučníkových nebo ledvinových kaménků či tendencí k zácpě. Při prohlubujícím se deficitu vody je omezen průtok krve kůží a některými orgány. To má mimo jiné negativní vliv na činnost ledvin a zajišťování zásobování mozku kyslíkem a glukózou. Později, když je vody ještě větší nedostatek, začnou selhávat tyto fyziologické adaptační mechanismy – přijde zástava životních funkcí a smrt.

Potřebují pít i miminka?

Mateřské či kojenecké mléko dítěti zcela stačí. Až do doby podávání příkrmů (obvykle do šesti měsíců věku) tedy nejsou žádné další tekutiny potřeba. Jakmile však potomek dostává plnou dávku příkrmu, můžete mu nabídnout k pití kojeneckou vodu, čaj (ovocný, bylinkový, nikoli černý) nebo ředěné ovocné a zeleninové šťávy. Dítě ale k pití nijak nutit nemusíte, protože dokud nemá zavedeny dvě až tři plné porce příkrmů, není potřeba dalších tekutin velká. Spíše jde o to, aby si na ně a jiný způsob jejich podávání zvyklo. Zhruba v roce věku, kdy se jídelníček vašeho potomka již podobá stravě dospělých, by měl vypít alespoň litr tekutin denně (včetně mléka).

Alkohol se nehodí

Myšlenku na barevný koktejl namísto plastové lahve s čirou vodou pusťte rychle z hlavy. Tvrzení tvůrců reklam o tom, jak osvěžující účinky mají, jsou přinejmenším přitažená za vlasy. Pití alkoholu je tím nejnevhodnějším způsobem, jak zahánět žízeň. S každým lokem naopak tělo zbavujete dalších tekutin. Alkohol omezuje produkci hormonu aduretinu, který brání přílišnému odvodňování organismu. Pít je tedy třeba s mírou. Ani zdravý dospělý člověk by neměl vypít denně víc než 0,5 l desetistupňového piva nebo 0,2 l vína.

Text: Irena Bečvářová, foto: Shutterstock