Jak správně vykročit v novém zaměstnání -

Ať už to bylo naše novoroční předsevzetí nebo jsme se jenom rozhodli posunout se dál, nastoupili jsme do nového zaměstnání. Nová ale není jenom práce, ale i šéf, kolegové, firemní kultura a v mnohých případech také lokalita. To všechno dohromady může být psychicky i fyzicky náročné.

Nová práce má své radosti i úskalí. Spokojenost v ní ovšem nezačíná dnem nástupu, ale již v době, kdy se rozhodujeme opustit práci starou. Před tím, než se poohlédneme po novém místě, je více než vhodné zvážit, jaké důvody nás k tomu vedou. Zde je několik z nich, kvůli kterým byste zvedat kotvy neměli.

Odchod v afektu

Nepohodli jste se právě s kolegou nebo vaše firma zavádí nový software, který vám zrovna nesedí? Přistál vám na stole komplikovaný obchodní případ? Tohle možná nebudou ty správné důvody, proč odcházet. Reakce na jednu událost nebo výpovědi v afektu byste mohli později litovat.

Money, money, money

Dalším úskalím může být odchod z pouze finančních důvodů. Pokud vám nová práce přinese více peněz, ale nebude vás bavit, povede to opět k nespokojenosti. Zejména mladí lidé, kteří nemají dostatek zkušeností na trhu práce, mohou mít od práce nereálná očekávání, co se týče práce samotné i finančního ohodnocení.

Odchod bez ohledu na životní situaci

Do svého rozhodování bychom měli také zahrnout potřeby našeho okolí, zejména rodiny. Stihneme stále ještě vyzvednout děti ze školy či ze školky, udělat s nimi domácí úkoly, trávit společný čas? Měli bychom také zvážit, do jakého kolektivu se chystáme. Pokud jsou naši budoucí kolegové zvyklí pracovat na projektech dlouho do večera a pak si ještě společně zajdou na panáka, nebude to možná to pravé ořechové pro ty z nás, kteří denně spěcháme po práci za rodinou. Další otázkou je, kolik nám zabere dojíždění do nové práce v případě, že se nachází v jiné lokalitě. Dojíždění za prací je náročné nejenom na čas, ale může být i velmi vyčerpávající.

Kdy je správný čas odejít

Kdy čas na změnu nastává, poznáme většinou podle toho, že se do práce těšíme čím dál tím méně, jsme v ní dlouhodobě nespokojení a máme tendenci si stěžovat. Jsme otrávení a začíná to na nás být i vidět. „Lidé, které jejich práce už nebaví, jsou rozpoznatelní i podle řeči těla. Chodí shrbení, se svěšenými rameny, jsou uzavření do sebe,“ říká personalistka Ing. Lydie Jaroměřská. Lidé, kteří si na práci stěžují, se nakonec dostanou do situace takzvané vnitřní výpovědi. V mnohých případech se potom stane, že ji od svého zaměstnavatele skutečně dostanou.

Náročný start – pečujte o sebe

Zejména první týdny a měsíce v novém působišti jsou náročné. Provází je nejistota, jestli nám práce sedne, zda si porozumíme s novými kolegy, jak zapadneme do firemního prostředí, a zmínit je třeba i nejistotu finanční. Učíme se také novým věcem. Proto je nanejvýš důležité, abychom v tomto období nezanedbávali své zdraví. Nesnažte se za každou cenu zůstávat v práci dlouho jenom proto, abyste ukázali, že do ní dáváte maximum. Je vhodné si nastavit takové pracovní tempo, které je dlouhodobě udržitelné. Ve volném čase bychom si měli najít čas na aktivity, které nás baví, sportovat a nezanedbávat sociální kontakty mimo firemní prostředí. Dostatečný spánek, kvalitní strava a pitný režim by měly být součástí našeho života vždy, nicméně právě v období, kdy vrháme velké množství energie a soustředění na novou práci, nám může péče o sebe samé unikat.

Dejte si čas

Během prvních měsíců v novém zaměstnání musíme vstřebat velké množství informací. Nelze si je všechny zapamatovat hned napoprvé. Cítit se na začátku trochu zaskočený a zavalený informacemi je normální. Rozhodně bychom to neměli považovat za známku svého selhání. „Je logické, že máte trému a bojíte se chyb. Ale starší kolegové za prvé nemají čas sledovat každý váš krok a za druhé vám nervozitu a počáteční omyly odpustí, protože kdysi byli v podobné situaci,“ uvádí psycholog Dalibor Špok. Průměrná doba zaučení je ve většině zaměstnání tři až šest měsíců, v případě náročnějších povolání i déle. Proto nepanikařte! Pocit, že nezvládáte, po delší době vyprchá.

Nekritizujte, učte se

Z minulého zaměstnání si přinášíme i určité představy o tom, jak mají věci fungovat. V nové práci může být mnoho věcí jinak. Neměl by to ale být důvod, abychom okamžitě kritizovali své kolegy, pracovní postupy apod. Obzvláště proto, že na začátku nemáme ani dostatek informací k tomu, abychom situaci kvalifikovaně posoudili. Snažit se zavádět změny v prvních týdnech v novém zaměstnání není vhodné. Možná máme opravdu lepší způsoby, jak některé věci udělat. Pokud však na nich budeme trvat bez toho, abychom porozuměli tomu, z jakého důvodu se v našem novém působišti dělají věci jinak, můžeme šlápnout vedle. Třeba nám úplně unikne souvislost, kvůli které by náš postup nefungoval. Může se také stát, že zjistíme, že námi preferovaný postup už firma vyzkoušela a neosvědčil se jí. Nemluvě o tom, že větami typu „u nás jsme to dělali jinak“ nové kolegy spíše odradíme. Svou aktivitu je lépe zaměřit na adaptaci v novém prostředí a zvládnutí nových pracovních úkolů. Pokud dostaneme mentora, který nás zaučuje, je dobré nejen naslouchat, ale také se ptát. Pasivita zde rozhodně není na místě. Netvařte se, že něčemu rozumíte, pokud tomu tak není. Využijte podporu, kterou vám mentor či školitel poskytuje na maximum.

Nebuďte přehnaně skromní

Jenom skutečnost, že jsme v práci noví, neznamená, že bychom se neměli prosazovat vůbec. Pokud budeme už od začátku přehnaně skromní, začnou nás tak vnímat ostatní a zařadí si nás do škatulky, ze které se nám bude těžko vystupovat třeba i po několika letech, kdy už ve firmě nebudeme zdaleka nováčky. I zde platí zlatá střední cesta, kterou je v tomto případě zdravé sebevědomí. Extrémní skromnost ani arogance nejsou na místě.

Nebojte se výzev

Nebojte se a všechno si osobně vyzkoušejte. Budete-li mít možnost, udělejte si kolečko po jednotlivých odděleních firmy, abyste viděli, jak to funguje. Nevybírejte si jen snadné a lákavé věci, které zvládnete levou zadní. Často jsou nejlepším trenažérem obtížnější úkoly. Jejich zvládnutí se vám bude v budoucnu hodit.

Na závěr

Ani nová práce nám nakonec nemusí sednout. „Pokud vás práce již ve zkušební době nebaví, těžko se integrujete do ducha společnosti nebo sdílíte zcela jiné hodnoty než firma, do které jste nastoupili, je vhodné uvažovat o ukončení pracovního poměru v průběhu nebo po skončení zkušební doby,“ dodává k tomuto tématu personalistka ing. Lydie Jaroměřská.

Text: Lenka Bicanová, foto: Shutterstock a archiv redakce