Co dělat, aby bylo vaše srdce zdravé
Onemocnění srdce v dospělosti je nejčastěji projevem aterosklerózy. Ateroskleróza neboli kornatění tepen se někdy označuje jako „nemoc 20. století“. Rozvíjí se nenápadně a dlouhou dobu probíhá skrytě. Ateroskleróza odpovídá za infarkt myokardu, mozkové příhody, gangrény a vznik výdutí na tepnách. Všechny tyto stavy vážně ohrožují život. I proto bychom s prevencí kardiovaskulárních onemocnění měli začít co nejdříve.
V posledních 60 letech se onemocnění srdce a cév stala nejčastější příčinou úmrtí dospělých. Česká republika drží v této souvislosti smutný primát, neboť počtem zemřelých na komplikace aterosklerózy jsme na předních místech na světě. Přestože se o ateroskleróze mluví zejména v posledních desetiletích, nejde o žádnou novinku.
Rizikové faktory
Příčinou aterosklerózy je narušení cévní stěny. Změny ve stěně cév začínají u každého z nás už v dětství. Rychlost jejich vývoje v dalších letech závisí na přítomnosti několika tzv. rizikových faktorů. Patří sem energeticky nadměrný příjem stravy s vysokým obsahem nasycených tuků, cholesterolu a soli, škodí i kouření cigaret nebo nízká pohybová aktivita. Nadměrná spotřeba alkoholu je v našem regionu méně významná, ale je potřeba i o tomto riziku vědět. Méně jsou veřejnosti připomínány negativní psychosociální faktory, jako jsou negativní emoce, nepřátelství k okolí včetně závisti, trvalé pocity nespokojenosti, depresivní ladění a apatie, u kterých bylo zvýšené kardiovaskulární riziko opakovaně prokázáno v epidemiologických studiích.
Geny neovlivníme, přesto se prevence vyplatí
Vedle správného životního stylu a vyváženého jídelníčku jsou tu však ještě geny. Ateroskleróza je onemocnění, které vzniká spolupůsobením faktorů životního stylu a faktorů vrozených, tedy genetických. Z toho vyplývá, že správným životním stylem nemůžeme u každého jedince vývoj aterosklerózy zastavit, protože vrozené dispozice zatím neumíme ovlivnit. V každém případě ale lze eliminací rizikových faktorů aterosklerózu zabrzdit. Dosáhnout ústupu pokročilého postižení tepen je však velmi obtížné. Proto je nejlepší začít s prevencí už v mladém věku a za plného zdraví.
Hýbat by se měli i senioři
Na změnu životního stylu a prodloužení života není nikdy pozdě. Ideálním prostředkem prevence onemocnění srdce a cév, ale i cukrovky, obezity nebo řídnutí kostí, je pohyb. Lidé věnující se pohybovým aktivitám jsou aktivnější v práci i v soukromém životě a lépe zvládají stres. Senioři však často na pohyb rezignují a to je škoda. Hýbat se totiž mohou, musí ale počítat s jistými omezeními. S ohledem na zatížení kloubů jsou pro ně nejvhodnější krátké, ale pravidelné procházky, jízda na rotopedu nebo plavání v bazénu, pro tuto věkovou kategorii existuje i řada speciálních rehabilitačních sportovních programů.
Běh i chůze srdci pomáhají
Na své zdraví by měli myslet i mladší lidé a pravidelně sportovat alespoň dvakrát či třikrát týdně. Vhodný je například běh, který má tu výhodu, že lze zátěž velice dobře dávkovat. Rychlou kontrolu nad mírou zátěže představuje například tepová frekvence, kterou lze jednoduše hmatat počítáním pulsů za jednu minutu na vřetenní tepně na zápěstí. Maximální tepovou frekvenci pro daný věk spočteme jednoduše ze vzorce 220 − věk. Úroveň 40 procent maximální tepové frekvence pak představuje mírnou tělesnou zátěž, 60 – 70 procent střední zátěž. Klasickou tréninkovou hladinou je pak 80 – 85 procent maximální tepové frekvence pro danou věkovou kategorii. Lidem, které trápí nadváha nebo jsou obézní, se místo běhu, který neúměrně zatěžuje jejich pohybový aparát, zejména klouby dolních končetin, doporučuje rychlá chůze se speciálními holemi, takzvaný nordic walking. Pohybový stereotyp je však zapotřebí se naučit, a proto je s touto aktivitou vhodné začít pod vedením instruktora. Prospěšná je i obyčejná chůze; už pouhým omezením používání výtahu a dopravních prostředků můžeme významně ovlivnit své zdraví. Zkuste proto někdy jet do práce na kole nebo vystupte o zastávku dřív.
Text: Anna Skalská, foto: Shutterstock