Co vaše uši? Umíte o ně správně pečovat?

Sluch je pro člověka jedním z nejdůležitějších smyslů. I proto bychom měli o uši správně pečovat. Důležitá je nejen správná hygiena, se kterou byste to neměli přehánět, protože ucho je samočisticí orgán, ale i to, jak často budete vystavovat své uši nadměrnému hluku. A toho kolem nás není málo.

Vychutnat si prosté ticho je v dnešní době čím dál těžší. Snad tak odjet někam daleko, kde k nám nebudou doléhat zvuky velkoměst – projíždějící auta nebo hudba linoucí se z reproduktorů při nákupu nebo v restauraci. Často už zvuky kolem sebe ani nevnímáme, prostě jsou. A někdy si i sami přidáváme. Mít sluchátka na uších je dnes in, hlavně teenageři neudělají bez muziky ani krok. Je ale ucho nastaveno na dlouhotrvající zátěž? A co všechno snese? Ze zkušeností z pracovního lékařství, kde jsou sledováni pracovníci v hlučných provozech, je známo, že u některých jedinců dochází k rychlému poklesu sluchu a musí být z těchto provozů vyřazeni. Problémy ale nastat i při dlouhodobém poslechu hudby z osobních přehrávačů a také při pravidelných návštěvách hudebních klubů s hlučností více než 85 dB dochází postupnému zhoršování sluchu. Podle norem EU je poslech trvající více než hodinu denně při intenzitě nad 89 dB škodlivý. K mimosluchovým účinkům hluku patří rozmrzelost, únava, nesoustředěnost, pokles pracovního výkonu a nálady, poruchy spánku a zvýšení hladiny stresových hormonů. Závažnějšími projevy jsou pak onemocnění kardiovaskulárního systému nebo vysoký tlak. Studie z roku 2006 například dokládá, že lidé žijící v okolí letišť trpí častěji infarktem myokardu nebo ischemickou chorobou srdeční.

Co jste to říkal?

Sluch se obecně začíná zhoršovat kolem 50. roku věku, výrazněji u mužů. „Tempo stárnutí sluchu je individuální a je ovlivněno geneticky, souborem hlukové zátěže profesionální a v běžném životě. Koníčky jako je střelba, pyrotechnika nebo hlasitá hudba zátěž zvyšují, varuje lékařka. Pokud už začne mít člověk komunikační obtíže – nerozumí, musí se opakovaně ptát nebo má potřebu zesilovat televizi, měl by se svým problémem seznámit lékaře. Ten změří sluchovou ztrátu a doporučí vhodné řešení. To je odlišné u různých profesí. Naměřená sluchová ztráta je pak měřítkem pro úhradu pojišťovnou.

Vatové tyčinky do uší nepatří

Na uši bychom si měli dávat pozor, nejen pokud jde o hluk. Po každém mytí by se měly boltce a vchod do zvukovodu otřít dosucha měkkým ručníkem. K mytí uší nepoužíváme mýdlo a snažíme se chránit vniknutí šamponu do zvukovodu. Maz je fyziologická ochrana zvukovodu před zevními vlivy a posouvá se směrem ke vchodu do zvukovodu, kde ho můžeme odstranit. U lidí s větší tvorbou ušního mazu je vhodné pravidelně navštěvovat ORL lékaře; interval návštěv se domluví podle rychlosti tvorby ušního mazu. Běžně prodávané vatové tyčinky v žádném případě do uší nepatří. Podle odborníků narušují ochrannou vrstvu mazu, zatlačují maz do zvukovodu a dochází k poranění stěny zvukovodu a někdy i bubínku,“ varuje lékařka. Také se může vytvořit tzv. mazová zátka. Mazová zátka je nahromadění mazu ve zvukovodu; maz při vniknutí vody do ucha bobtná, až zcela uzavře zvukovod. Dojde ke zhoršení sluchu a nepříjemnému tlaku na stěny zvukovodu a bubínek. Mazovou zátku je třeba šetrně odstranit ORL lékařem.

Text: Anna Skalská, foto: Shutterstock

Uši a děti

Stejně šetrně bychom měli pečovat i o dětské uši. U dětí je zvukovod velmi úzký, riziko zatlačení mazu a poranění je tedy větší. Důležitější než sledovat maz je všímat si, zda malé dítě správně reaguje na zvuky kolem sebe, tedy zda správně slyší. Rodiče by měli sledovat reakci dětí i na zvuky nižší intenzity – tedy zda reagují třeba na pohyb chrastítka nebo cinkání lžičkou. Zkuste například zacinkat ze vzdálenosti tři metry v místě, kam dítě nevidí. Druhý rodič by měl pozorovat reakci – tedy jestli dítě otočí hlavu nebo zpozorní. Dalším možným příznakem nedoslýchavosti je nerozvíjející se řeč. Při jakékoliv pochybnosti je nutné se vždy poradit s dětským lékařem a absolvovat objektivní vyšetření sluchu.