Proč nás bolí klouby a co s tím

Onemocnění kloubů je v současnosti považováno za jednu z nejrozšířenějších civilizačních chorob. Nejčastěji se jedná o artrózu, která postihuje stále mladší lidi. Proč?

Studentka vysoké školy Markéta nedávno oslavila pětadvacáté narozeniny. Už od dětství měla ráda sport a věnovala se mu naplno. Vyhrávala soutěže hned v několika atletických disciplínách a trenéři jí předpovídali slibnou kariéru. Jenže už v devatenácti letech jí začala zlobit kolena. Dnes sportuje jenom rekreačně, protože rozvinutá artróza v jenom koleni (a počínající v druhém) z ní dělá kandidátku na operaci a výměnu minimálně jednoho kloubu. „Teprve když jsem se začala léčit, mi lékaři sdělili, že jsem k tomuto onemocnění měla dispozice, a i kdybych aktivně nesportovala, zřejmě by mě tato nemoc stejně potkala, jenže nejspíš až v šedesáti nebo sedmdesáti letech,“ svěřuje se mladá žena.

Co je to vlastně artróza

Osteoartróza (běžně se používá spíše výraz artróza) je ve své podstatě selhání některého z kloubů v těle v důsledku poruchy kloubní chrupavky. Ve zdravém kloubu totiž styčné plochy pokrývá do jisté míry obnovující se kloubní chrupavka. Ta obsahuje důležité látky (především kolagen a proteoglykany), které se však při onemocnění artrózou nevytvářejí v dostatečném množství a nestačí kompenzovat rychlé poškozování chrupavky v důsledku velkého zatížení kloubů.

Kdo je nemocí ohrožen

Artrózou trpí často lidé s nadváhou a osoby vykonávající velkou tělesnou zátěž, tedy například těžce pracující nebo vrcholoví sportovci. Další z nejvíce ohrožených skupin tvoří v současnosti podle odborníků i příležitostní sportovci. Důvodem je fakt, že jejich klouby navyklé sedavému stylu života jsou najednou o víkendu vystaveny nárazovému a intenzivnímu zatížení. Pokud se k tomu přidá ještě dědičná dispozice, mohou se problémy projevit klidně už ve věku mezi 20 a 30 lety. A které klouby může onemocnění postihnout? Pokud si myslíte, že jenom kolena a kyčle, jste na omylu. Neobvyklá není ani artróza drobných kloubů rukou a nohou, a dokonce i páteře. Avšak nejhorší na tomto onemocnění je, že lidem znemožňuje pohyb a způsobuje BOLEST!

Proč to tak bolí?

Bolesti vyvolávají změny v kloubním obalu nebo v kosti pod chrupavkou, která je při tomto procesu poškozená. Kloub nemá takovou nosnost jako zdravý a bolest naznačuje, že by jej člověk neměl dále přetěžovat. Bolest je jakási ochrana před dalším poškozením v důsledku přetěžování. Dalším zdrojem bolestí může být přetížení šlach kolem poškozených kloubů nebo kloubní zánět. A jak poznáte, že se vás toto onemocnění týká? Prvním příznakem bývá citlivost kloubů na chlad, například při změně počasí, a ztuhlost kloubů při začátku pohybu. Později bolesti přetrvávají i při vlastním pohybu a v pokročilých stadiích dokonce i v klidu.

Jak se artróza léčí?

Záleží na stupni pokročilosti procesu a subjektivních obtížích pacienta. Při počínajících a středních stupních artrózy se doporučují léky zpomalující degenerativní procesy kloubní chrupavky. Léčivých substancí je mnoho, většinou obsahují síru, která příznivě ovlivňuje pevnost zbytkové chrupavky (například chondroitin sulfát, glykosaminoglykan sulfát), dále to mohou být látky ovlivňující životnost chrupavky jiným způsobem, například blokováním zánětlivých procesů v kloubu (léky obsahující diacerein). V poslední době se na trh dostaly i preparáty výtažků z avokáda a sóji, u kterých se pokusně prokázala také určitá účinnost proti degenerativním změnám. Při pokročilejších stupních choroby je pak podle ní nutné některé léky nebo léčebné prostředky aplikovat přímo do kloubů. Některé z nich působí jen jako „mazadla“, jiné mají navíc i protizánětlivý účinek. Avšak všechny léky je vhodné doplnit správnou životosprávou, cvičením a fyzioterapií. Při artróze nosných kloubů je pak důležitá i redukce nadváhy. Pokud ani tato komplexní péče nepomůže, je třeba uvažovat o výměně poškozeného kloubu – implantaci endoprotézy.

Ivana Dulková, foto: Shutterstock

Operace je až poslední řešení

Endoprotézy, jak lékaři umělé náhrady kloubů nazývají, se dělí odborníci na totální a částečné. Zatímco při totální endoprotéze se nahradí všechny kloubní plochy, částečná nahrazuje jen tu část, která je poškozená. Volba vhodné endoprotézy závisí na lékaři. Ten ji vybírá hlavně podle věku a životního stylu pacienta. V každém případě však platí, že endoprotézy dokážou (samozřejmě po úspěšné rehabilitaci) vrátit lidi s artrózou zpět do normálního života.