Pozor, onkologických onemocnění přibývá!
Odborníci se domnívají, že se brzy se stane nejčastější příčinou úmrtí. Bránit se lze především využíváním bezplatných screeningových programů.
V současné době umírá v celosvětovém měřítku nejvíce lidí na následky kardiovaskulárních onemocnění. Nicméně před pár lety časopis The Lancet zveřejnil studii, podle které nejčastější příčinou úmrtí v bohatých zemích je rakovina, na níž zemře zhruba dvojnásobný počet osob než na choroby srdce. A jak je to u nás? „Nejčastější příčinou úmrtí na novotvary v letech 2017-2021 byly zhoubné nádory průdušnice, průdušky a plíce, tlustého střeva a konečníku, slinivky břišní, prsu u žen a prostaty, které se podílely celkem na 51 % úmrtí. Výskyt onkologických onemocnění je tedy na vzestupu a nic nenasvědčuje tomu, že by se situace měla výhledově změnit,“ vysvětluje prof. MUDr. Jindřich Fínek, Ph.D., MHA, místopředseda České onkologické společnosti, přednosta Onkologické a radioterapeutické kliniky Fakultní nemocnice Plzeň a děkan Lékařské fakulty v Plzni.
Screeningy jsou zdarma a mají vysokou úspěšnost
Klíčovým předpokladem úspěšné léčby je, aby pacienti dali lékařům vůbec šanci je léčit a vyléčit, tedy odhalovat onkologická onemocnění co možná nejdříve. „Jen u včasně odhalených nemocí mohou lékaři využít nejmodernějších postupů a léčby a maximálně zvýšit naději na úplné vyléčení. Nástrojem k případnému odhalení onkologického onemocnění jsou screeningové programy. Jejich cílem je obecně rozpoznat problém u zdánlivě zdravých lidí v daný moment bez obtíží, kteří však mají vyšší riziko zdravotního problému. Díky tomu je jim možné nabídnout včasnou léčbu nebo jinou intervenci, což u většiny z nich může vést k lepším zdravotním výsledkům,“ popisuje prof. Fínek.
Mohou být využívány mnohem více!
Přestože výsledky screeningových programů jasně prokazují jejich efektivitu ve snižování úmrtnosti na onkologická onemocnění, zájem o ně by mohl být znatelně vyšší. „Pokud bychom se zaměřili na screening kolorektálního karcinomu, který je určen pro lidi nad 50 let, standardně ho využije méně než 30 % osob. Dalším příkladem může být screening karcinomu děložního hrdla, který pokrývá v jednoletém intervalu dlouhodobě téměř 60 % žen ve věku 25-59 let, nicméně od padesátého roku věku pokrytí screeningem začíná výrazně klesat,“ doplňuje PhDr. Karel Hejduk, vedoucí Národního screeningového centra.
Text: redakce, foto: Shutterstock