Prevence,  Problém a řešení

Víte, kdy jsou antibiotika opravdu zbytečná?

Patříte k lidem, kteří se při rýmě a kašli automaticky přemýšlí o antibiotikách? Nevědomky tak přispíváte ke globálnímu problému, kvůli kterému můžeme do třiceti let umírat na banální nemoci.

Většinou si na ně vzpomeneme s příchodem chřipkové sezóny. Antibiotika byla uvedena na trh před více než půl stoletím a jejich účinky byly považovány za zázrak moderní medicíny. A právem. Tato léčiva dokázala zvrátit průběh mnoha bakteriálních infekcí a zachránit miliony životů. Ne každý však ví, že antibiotika nejsou všelék a běžné virové onemocnění jako je rýma nebo chřipka neléčí. Dokážou totiž zasáhnout pouze proti bakteriím, nikoliv proti virům. S jejich častým, a ne vždy správným používáním se objevila nová hrozba-antibiotická rezistence. Tento fenomén představuje jednu z největších výzev moderní medicíny, kterou nelze podceňovat.

Antibiotická rezistence: Co to je a proč je nebezpečná?

Antibiotická rezistence nastává, když se bakterie stanou odolnými vůči účinkům antibiotik. To znamená, že tyto léky již nejsou schopny účinně zabíjet nebo zastavit růst bakterií. I běžné infekce se tak stávají obtížně léčitelné. Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) je celosvětová spotřeba antibiotik stále na vzestupu, což přispívá k nárůstu rezistentních bakteriálních kmenů. Na narůstající hrozbu antibiotické rezistence upozorňuje i Valné shromáždění OSN, které o tom v roce 2016 vydalo prohlášení. Pokud se situace nezmění, může se stát, že do roku 2050 budou neléčitelné infekce způsobené multirezistentními bakteriemi nejčastější příčinou úmrtí.„Podle mých zkušeností pacienti stále velmi často požadují antibiotika i tam, kde to není nutné,“ potvrzuje zažitou praxi MUDr. Martin Duračinský, odborný garant VIROSTOP. Až 50 % antibiotik je podáváno bez stanovení přesné diagnózy. Takové neuvážené užívání antibiotik nejenže zvyšuje riziko rezistence, ale škodí i zdraví. Narušuje totiž naši vlastní mikrobiotu (mikrobiom), která je důležitou součástí našeho imunitního systému.


Antibiotika jsou léky určené k léčbě bakteriálních infekcí. Jejich užívání by mělo být vždy indikováno lékařem na základě stanovené diagnózy. Jakýkoli pokus o samoléčbu antibiotiky, například použití zbylých léků, je nejen často neúčinné, ale může být nebezpečné. Antibiotika totiž nepůsobí na všechny typy infekcí, a už vůbec ne na ty, které jsou způsobeny viry.

Viry vs. bakterie: Kdy antibiotika nefungují?

Rozlišit mezi virovou a bakteriální infekcí je klíčové pro správnou léčbu. Přestože se příznaky virových a bakteriálních infekcí mohou překrývat, jde o dva zcela odlišné typy organismů. „Bakterie je buněčný organismus s typickými buněčnými organelami neboli útvary. Tyto organely se mohou rozmnožovat samostatně. Její buňky se naštěstí významně liší od buněk našeho těla, proto můžeme pomocí antibiotik přímo zabít nebo zastavit rozmnožování bakterií a naše buňky to neohrozí,“ vysvětluje MUDr. Duračinský. Viry jsou však něco úplně jiného. Skládají se pouze ze své genetické informace a obalu, na kterém se nacházejí místa, kterými se dokážou navázat „Viry jsou organismy, které bez hostitelské buňky člověka dlouhodobě nepřežijí a ani se nedokážou rozmnožit. Po proniknutí do našeho těla, vstoupí do nitra buňky, přeprogramují ji, aby vyráběla jeho vlastní kopie,“ dodává. Antibiotika, účinná proti bakteriím, nemají tedy na viry žádný účinek. K léčbě virových infekcí, jako jsou chřipka, nachlazení nebo COVID-19, se používají antivirotika, která jsou dostupná pouze na lékařský předpis a většinou indikována pro těžší formy nebo rizikové skupiny.

Léčba první volby proti virům

Existuje však i další a mnohem dostupnější možnosti. „V lékárnách je již k dostání volně prodejný první certifikovaný přípravek s účinkem proti původcům širokého spektra virových infekcí horních dýchacích cest. (VIROSTOP) obsahuje výtažky z pěti rostlin bohatých na látky ze skupiny polyfenolů, speciálně skombinovaných tak, aby se jejich účinek podporoval,“ říká MUDr. Duračinský. Přípravek vytvořením další ochranné vrstvy na sliznicích dýchacích cest potlačí symptomy chřipky jako je ucpaný nos, kýchání, bolesti v krku či kašel, ale na rozdíl od běžné léčby příznaků navíc mechanicky brání virům chřipky proniknout do zdravých buněk a infikovat je. Díky svému antivirotickému účinku má tedy potenciál být lékem první volby při všech virových infekcích horních dýchacích cest, a to od prvních příznaků i preventivně při zvýšeném riziku onemocnění. Velkou výhodou je, že se jedná o přírodní produkt bez známých vedlejších účinků, působí lokálně a nezpůsobuje interakce s jinými běžně užívanými léky. Navíc při jeho užívání nehrozí rozvoj rezistence nejen u bakterií, ale ani u virů.

Text: redakce, foto: Shutterstock







Koupit časopis