Kolik spánku potřebujeme?

Spánek je přirozená věc stejně jako jídlo nebo cokoli jiného, co děláme automaticky a potřebujeme k životu. Abychom ale fungovali opravdu efektivně, měli bychom spát především kvalitně.

Bohužel poruch spánku je čím dál více, a podle odborníků se na nich nepodílí jen stres a psychické vypětí, jak si mnozí lidé myslí. Jsou to i další vlivy spojené s rozvojem civilizace, jako je životní styl, konzumace kofeinu, alkoholu, drog, práce na směny, zhoršené prostředí ke spánku, nadměrný hluk a osvětlení během noci. Za poslední desetiletí se doba spánku zkracuje, od 60. let se zkrátila o jednu až jednu a půl hodiny. Tahle „epidemie“ zkracování spánku z různých důvodů daných pracovními nároky nebo životním stylem se podílí i na výskytu civilizačních onemocnění – obezity, kardiovaskulárních chorob, diabetu nebo deprese. Velký problém dnes mívají dospívající a mladí dospělí, kteří omezují dobu spánku kvůli studiu nebo společenským aktivitám, které zasahují do nočních hodin. Nejeden patnáctiletý student hraje na počítači hry až do tří hodin ráno, a pak v sedm vstává do školy. To má samozřejmě negativní vliv na zdraví, zejména psychiku. Ještě horší je, když se začátek spánku posune do doby hodně po půlnoci, někdy do ranních hodin, a je prodloužený do dopoledne nebo až odpoledne. Podle neurologů se tahle porucha se nazývá zpožděná fáze spánku, trpí jí asi sedm až deset procent populace a je spojená se zvýšeným výskytem psychiatrických onemocnění, jako je úzkost a deprese.

Jak dlouho potřebujeme spát?

Ještě nedávno se tvrdilo, že ideální doba spánku je osm hodin. Ovšem dnes už to neplatí. V délce spánku je patrná individuální variabilita, která se pohybuje mezi pěti a deseti hodinami. Za optimální dobu spánku je v současnosti považováno sedm až osm hodin. Ale asi čtvrtina populace si vystačí s kratší dobou spánku než pět hodin a asi dvě procenta populace potřebují naopak dobu spánku delší než devět hodin. Důležité ale je, aby spánek přinášel potřebné osvěžení a umožňoval přiměřenou psychickou a fyzickou výkonnost.

Kvalita spánku a pochopení spánkových zvyklostí

Jako mnohem důležitější se jeví spíše kvalita našeho spánku. Jedna skutečně dobře prospaná noc může podle odborníků zlepšit schopnost učit se novým motorickým dovednostem až o dvacet procent! Kvalitní spánek pak zvyšuje vaši schopnost lépe a snáze řešit složité problémy, a to až o polovinu. Co dalšího dobrý spánek přináší? Podporuje mladistvý vzhled, zvyšuje hladinu testosteronu, řídí optimální práci s inzulinem, předchází rakovině či zvyšuje atletický výkon. Takže je to jasné, dobrý spánek je úžasný.

Co všechno ovlivňuje kvalitu spánku

Spánek ovlivňuje spousta vnějších faktorů – a může to být cokoli. Prostředí, v němž spíme, osvětlení nebo nadměrný hluk, nepřiměřená teplota, přetopená nebo příliš chladná ložnice. Určitou roli hraje i lůžko, které používáme ke spánku. Spánek také ovlivňuje to, jak se na něj připravujeme. Nadměrná fyzická či duševní aktivita ve večerních hodinách, pozdní večerní jídlo nebo příliš teplá sprcha, to vše může zhoršit usínání. Usínání a dobrému spánku také neprospívá stres a nervozita. Úzkostné myšlenky, obavy a časem vypěstovaný strach z usínání jsou jednou z nejčastějších příčin nespavosti. To vše potvrzují i nejrůznější studie, podle nichž nás o regenerující spánek připravuje světelné znečištění. Jeden z výzkumů, který nedávno prováděli američtí vědci, zkoumal skupiny lidí žijící v Tanzanii, Namibii a Bolívii, jejichž život se skládal především ze sběru a lovu, a byl tedy velmi podobný tomu v paleolitu. Překvapivě tito lidé nechodili spát se soumrakem, ale zůstávali vzhůru v průměru o tři hodiny déle. Průměrná doba spánku se pak pohybovala kolem šesti hodin a patnácti minut. To, co bylo určující pro spánek, byla spíše teplota než světlo.

Text: Ivana Dulková, foto: Shutterstock