Jak se léčí angína?

Angína je běžné, ale potenciálně komplikované onemocnění. Důležitá je včasná a řádná léčba i následná rekonvalescence.

Angína je infekční onemocnění, při kterém jsou krční mandle zasaženy bakteriálním zánětem. Nejčastějším původcem angíny jsou streptokoky. Šíření tohoto onemocnění probíhá kapénkovou formou a vyskytuje se častěji v zimě než v létě. Onemocnět ale můžete v kterékoliv části roku. S angínou se k lékařům dostavují děti i dospělí bez ohledu na věk – a dělají dobře. Léčba angíny by se totiž neměla podceňovat z důvodu možných komplikací. Pokud by při tomto bakteriálním zánětu nebyla nasazena antibiotika, infekce se může šířit i do dalších částí těla a napadnout například srdce, svaly, klouby nebo ledviny. Potíže s oslabeným srdcem nebo klouby se mohou ozvat až po delší době, proto není dobré si s angínou zahrávat. Nástup angíny bývá poměrně rychlý, její inkubační doba je obvykle dva až čtyři dny. Nemocného začne silně bolet a škrábat v krku, špatně se mu polyká a má horečku. Krční mandle jsou zduřelé a objevují se na nich bílá zánětlivá ložiska – takzvané čepy. Při angíně nejsou výjimkou ani zvětšené lymfatické uzliny za dolní čelistí. K dalším běžným projevům patří celková schvácenost, bolest hlavy, ztuhlá šíje a u dětí často také nevolnost a zvracení.

Na angínu dostanete antibiotika

Angína se vzhledem ke svému bakteriálnímu původu léčí obvykle antibiotiky. Nejčastěji se jedná o antibiotika penicilinového typu a užívají se většinou sedm až deset dní. Přestože v naprosté většině případů se na vzniku angíny podílejí streptokoky, lékaři někdy přistupují k provedení výtěru z krku, aby se potvrdil původce onemocnění. Výtěr slouží buď k rychlému streptokokovému testu, který je možné provést přímo v ordinaci, nebo se odesílá do laboratoře ke kultivaci. Díky informacím z výsledku výtěru je možné nasadit antibiotika cílená přímo na zjištěný mikroorganismus nebo upravit dosavadní léčbu. V ordinacích praktických lékařů se často provádí také CRP test, při kterém se z kapky krve odebrané z prstu dá zjistit hladina C-reaktivního proteinu, tedy bílkoviny tvořené v játrech. Její hodnoty v krvi rostou, když v organismu probíhá zánět. Při bakteriálních onemocněních se CRP zvyšuje výrazněji a rychleji než při virovém zánětu a nárůst je patrný již po několika hodinách od propuknutí příznaků nemoci. Vývoj hodnot CRP může také napovědět, jestli je léčba úspěšná a onemocnění ustupuje.

Další opatření

K léčbě angíny neodmyslitelně patří klid na lůžku, dostatek tekutin a v případě potřeby léky proti bolesti (analgetika) a proti horečce (antipyretika). K podpůrným opatřením patří také dezinfekce dutiny ústní pomocí kloktadel, sprejů či pastilek a Priessnitzův obklad na krk. Jedná se o známý zapařovací zábal, při kterém se na krk dává studená vyždímaná látka, přes ni neprodyšná igelitová vrstva a na ni suchá teplá vrstva, například šála nebo šátek. K tomu všemu si dopřejte dostatek spánku, který je pro tělo bojující s infekcí velmi prospěšný a posilující. Za normálních okolností by osoba s angínou, která se léčí antibiotiky, neměla být po přibližně dvou dnech léčby infekční. Angínou je možné onemocnět opakovaně, a to v dětském věku i v dospělosti.

Dobrat antibiotika a dodržet rekonvalescenci

To, že se zlehčování angíny nevyplácí, dokládají různé komplikace, které se mohou vyskytnout při absenci řádné léčby nebo jejím nedodržování, předčasném ukončení nebo úplném přecházení nemoci. Význam léčby vyzdvihují lékaři i pacienti, kteří zdravotní komplikace po angíně zažili na vlastní kůži. Délka léčby a rekonvalescence závisí na stavu pacienta, po dobrání antibiotik je ale vhodné dodržet minimálně jeden až dva týdny klidnějšího režimu. Léčba antibiotiky představuje zátěž pro trávicí ústrojí, ve kterém likviduje zdraví prospěšné bakterie. Proto se při léčbě i několik dní po jejím skončení doporučuje užívat probiotika, která obnoví narušené prostředí ve střevech a přispějí k celkové regeneraci.

Kontrola u lékaře je potřebná

Při kontrole u praktického lékaře se můžete setkat také s kontrolním vyšetřením krve, jehož účelem je zjistit sedimentaci červených krvinek, konkrétně rychlost klesání (usazování) červených krvinek. Díky sedimentaci lékař získá přehled o průběhu zánětlivého onemocnění nebo účinnosti léčby, protože při zánětech je sedimentace rychlejší než v době plného zdraví. Ne každý lékař kontroluje sedimentaci každému pacientovi po každé angíně, k tomuto vyšetření se přistupuje spíš u rizikových pacientů nebo při opakování nemoci v krátkém intervalu. Důvodem k odběru krve a kontrole sedimentace může být také nejasný nebo nedostatečný efekt léčby.

Jak se chránit před angínou?

Žádná konkrétní preventivní opatření člověka před angínou stoprocentně neochrání, ale stejně jako u dalších infekčních onemocnění je možné minimalizovat riziko nákazy. K základním opatřením patří pečlivá hygiena rukou, zejména po příchodu z venku domů, zdravý životní styl s vyváženou stravou bohatou na vitaminy a minerály, omezení kontaktu s nemocnými osobami a celková péče o obranyschopnost. Prospěšné je také otužování. Žádné očkování proti angíně ovšem neexistuje. U osob, které se s angínami potýkají často a opakovaně, trpí chronickým zánětem krčních mandlí nebo mají kvůli zvětšení tohoto párového orgánu problémy s dýcháním a polykáním, se v některých případech přistupuje k chirurgickému odstranění krčních mandlí (tonzilektomii). Jako každá operace má ale i tonzilektomie svá rizika, proto by k ní mělo docházet jen v opodstatněných případech a tehdy, když všechny ostatní možnosti léčby nepřinesly požadované výsledky.

Text: Petra Dulíková, foto: Shutterstock a archiv redakce