Společně s chřipkou patří angína k hlavním typicky zimním potížím. Pokud léčbu nezanedbáte, nemusíte se následků bát.

Angínou, tedy zánětem krčních mandlí neboli tonsilitidou, ročně onemocní v Česku statisíce lidí a jen v roce 2007 kvůli ní skončilo v nemocnici přes pět tisíc pacientů. Příčinou zánětu může být útok různých bakterií (ty dominují u dětí) či virů (ty jsou častější u dospělých). Z bakterií jsou nejčastější streptokoky. Odborníci odhadují, že angínou způsobenou streptokokem typu A ročně onemocní nejméně 200 tisíc osob (a osůbek). Původcům nemoci je přitom velmi těžké se zcela vyhnout: každý desátý člověk je má na sliznici nosohltanu, i když mu nezpůsobují akutní onemocnění.

Vyndání mandlí? Radši ne

Krční mandle jsou jakousi první „obrannou linií“ lidského krku. Jsou součástí imunitního systému a jejich tkáň je plná bílých krvinek – imunitních buněk, které jsou připraveny bojovat s infekcí. V dětství rostou, zhruba od sedmi let se ale začínají zmenšovat a mnozí dospělí o nich ani nevědí. To je ostatně důvod, proč angínami nejčastěji trpí právě děti. Pro mnohé z nich je to nemoc stejně běžná jako tradiční chřipka nebo viróza. Stává se jim často, že infekce v podobě bakterie už v první bitvě začne mít navrch a způsobí nepříjemný zánět. Proto dříve lékaři často jako nejjednodušší řešení opakovaných infekcí navrhovali mandle odstranit. Dnes už se to ale obvykle nedělá. Když se mandle odstraní, infekci nic nestojí v cestě a může postoupit hlouběji do těla nebo způsobit zánět v místě, kde dřív mandle byly. Pacient tak může dostat angínu, i když už žádné mandle nemá.

Příznaky si nespletete

Příznaky angíny zažil na vlastní kůži prakticky každý. Samotný název je odvozen od slova svírat, protože pocity v krku, které přináší, jsou opravdu nepříjemné: řezání, pálení, škrábání. A při každém polknutí se prohlubují. Postupně se přidává chraptění a kašel. Příznaky se obvykle objeví poměrně brzy poté, co se tělo s bakterií potká: inkubační doba se pohybuje mezi jedním a třemi dny. Angínu většinou provázejí i vysoké teploty, ale není to podmínkou. Lymfatické uzliny na krku se mohou zvětšit a být bolestivé. Naopak zcela jednoznačné jsou změny v krku, které jsou vidět při tradičním doktorském „ááá“. Krk je zarudlý a mandle jsou červené a oteklé. Někdy se na nich také objevují hnisavé vřídky zvané čepy, ty dělají bolest ještě horší. Někteří pacienti také pociťují bolesti břicha a může se dostavit i zvracení.

Trocha strašení…

Snažit se angínu přechodit, to vyžaduje opravdu tvrdou náturu – především v současném tlaku kolem finanční krize je ale jasné, že to některého zaměstnaného člověka může napadnout. Ovšem nemělo by. Angína může mít i poměrně závažné důsledky, když se neléčí. Zanedbaný zánět se může od mandlí rozšířit dál a vytvořit absces. Ten je velmi bolestivý a infekce se z něj v extrémních případech může dostat až do krevního oběhu. Některé kmeny streptokoků, tedy nejčastějšího původce angíny, mohou způsobit zánět ledvin nebo revmatickou horečku, která poškozuje srdce, klouby, nervový systém i pokožku. Státní zdravotní ústav odhaduje, že jeden z tisíce až deseti tisíc nemocných s angínou způsobenou streptokokem typu A se setká se záchvatem revmatické horečky a zhruba stejně častý je i zánět ledvin. Zvětšené mandle také mohou narušit dýchání během spánku.

Antibiotika to jistí

Z uvedeného seznamu je jasné, že u angíny není prostor na hrdinství a je třeba navštívit lékaře. Ten předepisuje antibiotika. Obvykle je vybere s ohledem na výsledky stěru, odběru vzorku z krku. Tím může také zjistit, že se jedná o angínu způsobenou virem; ta je vzácnější, mívá méně jednoznačné příznaky a neléčí se antibiotiky. Proti většině bakteriálních původců angíny dobře zabírá „tradiční“ penicilín. Počítat musíte s tím, že léčba si vyžádá aspoň sedm (spíš ale deset) dní klidu na lůžku a další nejméně týden by pacient měl dodržovat šetřící režim. Zatímco antibiotika by za pár dní měla zničit původce infekce, od bolesti v krku vám neuleví. Na to si musíte v lékárně koupit další přípravky nebo vyzkoušet některý z tradičních „babských“ receptů – rady najdete v rámečku.

Léčbu neuspěchejte!

Léčbu angíny není radno podcenit. Pokud se pacient příliš rychle hrne zpátky do práce nebo do školy, může se stát, že se mu nemoc brzy vrátí nebo že se objeví zmíněné komplikace: postižení srdce, kloubů nebo ledvin. Na druhou stranu, pokud se budete držet pokynů lékaře a dopřejete tělu odpočinek, který potřebuje, máte velkou šanci nemoc zvládnout bez nepříjemných následků a nedopadnout jako George Washington, který podle některých historiků zemřel právě na komplikace angíny.

Text: Ivana Dulková, foto: Shutterstock

Jak angíně předcházet

Angína patří mezi infekce, proti nimž neexistuje očkování. Chránit se před ní proto můžete stejně jako před jakoukoli jinou kapénkovou infekcí.

1. Myjte si pravidelně a často ruce.

2. Vyhýbejte se lidem, kteří jsou nemocní, a místům, kde se mohou vyskytovat: prostředkům MHD, kinům, divadlům a podobně.

3. Nepůjčujte si s nikým skleničky ani příbory.

4. Posilujte svoji imunitu: pomůže zdravý životní styl i vitaminy – nejlépe ve formě ovoce a zeleniny.