Černý kašel a atypické zápaly plic trhají rekordy

Letošní podzim zamíchal pořadím respiračních infekcí. Přední místa již několik měsíců drží dvě bakteriální infekce, a to černý kašel a atypické zápaly plic způsobené plicními mykoplazmaty.

RS viry a viry chřipky zatím jen pozvolna narůstají. Letos již hlášených přes 34 tisíc případů černého kašle přineslo v porovnání i s předchozími rekordními lety více než 10x vyšší výskyt nákazy! Počty zápalů plic se zvedly zejména u dětí, ale vyšší jsou i u dospělých a starších pacientů. Nejčastější příčinou hospitalizací u školních dětí jsou plicní mykoplazmata. Lékaři apelují na rodiče – vyhněte se běžným chybám v péči o nemocné děti.

Viry jsou stabilnější

Podzim a zima představují pro virové respirační infekce ideální podmínky. Kromě větší stability běžných respiračních virů přispívá k šíření nákazy i zvýšený pobyt lidí v uzavřených prostorách a kolektivní prostředí škol a školek. „Velkou roli v aktuální situaci sehrála pandemie nemoci covid-19. Ta pozastavila běžnou cirkulaci některých infekcí, což zvýšilo vnímavost populace k nákazám, jako jsou černý kašel a plicní mykoplazmata,“ uvádí MUDr. Jana Augustínová, primářka Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu 1. LF UK a VFN, a dodává: „Letošní sezóna je v řadě ohledů odlišná. Kromě očekávaných virových infekcí se neobvykle zvýšil výskyt bakteriální infekce černého kašle a nákaz způsobených plicními mykoplazmaty (atypický zápal plic). Zatímco černý kašel představuje závažné riziko pro neočkované jedince a dětí do 1 roku věku, plicní mykoplazmata jsou příčinou hospitalizace řady starších dětí, ale i dospělé populace.“

Alarmující počty atypických zápalů plic

„Plicní mykoplazmata, tedy bakteriální infekce způsobující atypický zápal plic, se obvykle vyskytuje ve 3–5letých cyklech,“ vysvětluje dětská pneumoložka MUDr. Jana Tuková, Ph.D. z Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu 1. LF UK a VFN a upozorňuje: „Ovšem letos se díky přerušení běžného vývoje během pandemických opatření vrátila s velkou silou. Týdně nám v ambulanci přibývají desítky dětí s příznaky infekce dolních cest dýchacích či se zápalem plic. Naštěstí u většiny dětí je možné pokračovat v léčbě antibiotiky ambulantně a jen menší část případů vyžaduje hospitalizaci a přechodnou kyslíkovou terapii.“ Letos v dětské populaci mimořádně stoupl také počet případů černého kašle (pertuse). K začátku listopadu 2024 bylo v Česku hlášeno téměř 34 a půl tisíce případů, což je desetkrát víc než v předchozích rekordních letech. Nejohroženější skupinou jsou stále novorozenci a kojenci, kteří ještě nejsou chráněny ukončeným očkováním.

Jaké nejčastější chyby rodiče dělají?

Průběh respiračních infekcí u dětí bývá většinou mírný, ale rodiče by neměli situaci podceňovat. Především u nejmenších pacientů je vhodná kontrola lékařem. „Vyhledat bezodkladně lékaře je třeba zejména v případě ztíženého nebo nepravidelného dýchání a celkového vyčerpání dítěte,“ zdůrazňuje MUDr. Tuková. Černý kašel se obvykle projeví záchvatovitým vysilujícím kašlem, vedoucím často až k dávení. U kojenců však může mít atypický nenápadný průběh bez kašle, pouze se ztíženým dýcháním či pauzami mezi dechy. Obecně je vždy u menších dětí s respirační infekcí nutné dbát na uvolnění nosu (šetrným odsáváním hlenů a čištěním nosu jemnými solnými kapkami) a u dětí do dvou let nedoporučujeme rutinně podávat volně dostupné léky tlumící kašel či ředící hleny. Ty mohou mít i závažné nežádoucí účinky, proto je vždy vhodná konzultace s lékařem. „Někdy žádají rodiče antibiotika i v případech, kdy se jedná o jednoznačný virový infekt a antibiotika nemohou přinést dítěti žádný benefit,“ komentuje MUDr. Jana Augustínová a pokračuje: „Vzácně se setkáváme s rodiči, kteří naopak terapii antibiotiky pro své dítě odmítají i v případech, kdy se jedná o prokázaný bakteriální zánět a léky jsou jednoznačně indikované. Velkým rizikem je i odkládání očkování proti černému kašli rodiči.“

Text: redakce, foto: Shutterstock