Problém a řešení

Jak bezpečně užívat volně prodejné přípravky a doplňky stravy

Koupit si lék v lékárně bez receptu je pohodlné, ale může se to obrátit proti vám, pokud je užíváte svévolně a bez pravidel.

Když nás překvapí náhlá nemoc nebo nepříjemné příznaky, první a pohodlnou volbou je sáhnout po volně prodejných přípravcích z lékárny. Věříme, že nám rychle a účinně pomohou, aniž bychom museli navštívit lékaře. Někdy samoléčba opravdu stačí, ale je nutné si uvědomit, že má svá omezení a rizika. Co je dobré vědět, než sáhnete po tabletkách nebo spreji bez receptu, aby přispěly k uzdravení, aniž byste zbytečně riskovali své zdraví?

Trápí vás kašel, hlen nebo bolest v krku?

Pojďme si nejdříve vysvětlit, jaké možnosti bez receptu máte v lékárně. Ne všechno, co kupujete, je skutečně lék. Volně prodejný lék je takový, který si můžete koupit bez předpisu od lékaře a slouží k léčbě menších a méně závažných zdravotních problémů, jako jsou bolesti hlavy, rýma nebo zažívací potíže. Obsahuje účinnou látku nebo směs účinných látek a pomocných složek upravených technologickým procesem k ochraně před nemocemi, k léčbě, diagnostice nemocí a ovlivňování fyziologických funkcí. Možná jste slyšeli i pojem volně prodejný přípravek, který se používá buď jako synonymum, nebo zahrnuje i další produkty z lékárny, včetně zdravotnických prostředků. Ty jsou někdy chybně považovány za léky, ale liší se tím, že podporují zdraví a život jiným mechanismem než léky – nepůsobí farmakologickým, imunologickým nebo metabolickým účinkem. Může se jednat například o obvaz, vaginální čípky nebo i nosní spreje na přírodní bázi. Volně prodejný doplněk stravy slouží k doplnění přirozené stravy. Obsahuje koncentrované zdroje živin, jako jsou vitamíny, minerály, stopové prvky, aminokyseliny, mastné kyseliny, vlákninu nebo rostlinné extrakty. Zatímco volně prodejné léky a zdravotnické prostředky lze zakoupit pouze v lékárně, doplňky stravy se dají pořídit i v drogeriích či potravinách.

Volně prodejné léky jen na lehká onemocnění


S rýmou nebo průjmem si do lékárny samozřejmě zajdete, aniž byste přemýšleli, zda potřebujete lék, zdravotnický prostředek nebo doplněk stravy. Ale vyplatí se zorientovat, protože na každý z těchto typů volně prodejných přípravků se vztahují odlišné regulace, které určují podmínky bezpečného užívání. Každý lék, i ten určený k volnému prodeji, musel projít několika fázemi klinických zkoušek a být registrován Evropskou lékovou agenturou (EMA) a u nás Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL). „Bezpečnost je hlavním kritériem pro status volně prodejného léku. Může být použit jen k léčbě jednoduchých příznaků lehčích onemocnění, která pacient dokáže sám vyhodnotit, bez dohledu lékaře. Volně prodejný lék nesmí být návykový a musí mít nízkou toxicitu a riziko nežádoucích účinků, aby jeho terapeutický efekt převažoval nad případnými riziky,“ vysvětluje MUDr. Martin Duračinský, Ph.D. odborný garant VIROSTOP. Tato rovnováha ve prospěch zdraví platí však jen při uvědomělém užívání podle příbalového letáku, který jasně specifikuje indikace – tedy onemocnění, na která je lék určen, velikost a frekvenci dávkování, maximální dobu užívání, interakce s jinými léky či nežádoucí účinky.

Volně prodejné léky – jaká jsou rizika?

Co by se stalo, kdybyste toto důležité čtení příbalového letáku vynechali? „Například předávkování paracetamolem, který je obsažen ve velké části volně prodejných léků proti bolesti a horečce, může akutně poškodit játra. Populární ibuprofen zase může způsobit hemoragickou gastritidu. Obě zmíněné látky, včetně aspirinu, pokud se užívají příliš často například na bolesti hlavy, mohou paradoxně zhoršit migrenózní záchvaty,“ vysvětluje lékař Martin Duračinský. Volně prodejný lék byste standardně neměli užívat déle než sedm dní a rozhodně ne více než jedno balení za tuto dobu. Přesnou dobu bezpečného užívání vám kromě příbalového letáku oznámí také lékárník nebo lékař, který vám lék doporučil. Tito odborníci vám také poradí, zda je lék skutečně určen pro váš konkrétní problém. Při užívání volně prodejných léků by měli být obzvlášť opatrní lidé z rizikových skupin, jako jsou osoby s chronickými onemocněními, například vysokým krevním tlakem nebo poruchami srážlivosti, těhotné a kojící ženy a děti do 18 let. Lék dále neužívejte, pokud po týdnu nedošlo ke zlepšení příznaků nebo pokud se zhoršily. V takovém případě vyhledejte lékařskou pomoc.

Jak předcházet nežádoucím účinkům a interakcím s léky?
Před užíváním volně prodejných léků si pozorně přečtěte příbalový leták. Seznamte se s výhodami léku i s jeho nežádoucími účinky. Informujte svého lékaře a lékárníka o užívání dalších volně prodejných léků (nebo léků na předpis) a dodržujte doporučené dávkování i dobu užívání. Foto: Shutterstock

Doplněk stravy


Další kategorií jsou doplňky stravy, jejichž cílem je doplnit nedostatek živin například pro podporu imunity, zlepšení celkového zdravotního stavu nebo prevenci některých onemocnění. Základní rozdíl mezi lékem a doplňkem stravy spočívá v tom, že ačkoli i doplňky stravy procházejí klinickými zkouškami, ty se týkají obsahu deklarovaných látek tak, aby splňovaly kritéria v souladu s potravinovým kodexem. Všechny potraviny, a tedy i doplňky stravy prodávané na trhu v Evropské unii, musí být bezpečné podle příslušných nařízení. Povolení k jejich uvedení na trh u nás vydává Státní zdravotní ústav, který posuzuje zdravotní vhodnost produktu. Přesto je třeba být ostražití – vybírejte produkty z ověřených obchodů s certifikátem kvality, ideálně testované třetí stranou. Na výrobku si vždy všimněte data spotřeby, návodu k použití, podmínek skladování a samozřejmě doporučené denní dávky. I vitamíny a minerály se totiž mohou předávkovat. „Pokud vám lékař potvrdil, že potřebujete doplňovat určité živiny jiným způsobem než stravou, dodržujte doporučené dávkování uvedené na samotném doplňku stravy. Při nadužívání může dojít k hromadění toxických hladin určitých živin a tím i k potenciálnímu ohrožení zdraví. Doporučuji užívat vitamíny a minerály vždy s jídlem, abyste předešli nevolnosti a žaludečním bolestem. Také buďte opatrní, pokud užíváte léky, některé doplňky mohou ovlivnit jejich účinnost. Doplňky stravy nemají nahrazovat pestrou a výživnou stravu se zastoupením všech živin, ale sloužit k pokrytí potřeb těla v určitém rizikovém období,“ říká Ing. Adrián Doboly, odborník na imunitu z biotechnologické laboratoře Natures. Standardně by se doplňky stravy neměly užívat déle než tři měsíce, ale přesný postup vám poradí i lékárník.

Text: redakce, foto: Shutterstock

Koupit časopis