Jak na menopauzu?

Unavená, podrážděná žena, kterou pobolívá hlava a sem tam pocítí návaly horka. To je obrázek mnoha žen v období menopauzy. Tedy pokud se na ni dobře nepřipravily.

Jaké potíže se u konkrétní ženy v souvislosti s přechodem objeví, se nikdy nedá předpovědět. Dokonce nelze ani říci, kdy se objeví. Někdy totiž přicházejí i léta před vlastní menopauzou, a někdy naopak nepřicházejí vůbec nebo jen velmi mírně a snesitelně. A jaké jsou nejtypičtější příznaky menopauzy?

1. Snížení produkce pohlavních hormonů s sebou přináší poruchy menstruace. Může být nepravidelná, trvat různě dlouho a mít různou sílu. Ať je to však jakkoli, s postupem času se úplně zastaví − tehdy dochází k menopauze.

2. Snad nejtypičtějším projevem přechodu jsou návaly. Trpí jimi 85 procent žen v klimakteriu, z toho 80 procent déle než rok, 25 až 30 procent pět let a 10 procent až 15 let. Projevují se jako pocity horka, napětí a slabosti. Mnohdy je provází kolísání krevního tlaku, bolesti hlavy, malátnost a únava. Návaly někdy trvají pár sekund, jindy celé minuty, rozdílná je i jejich četnost. Přicházejí i v noci jako „noční pocení“ a bývají příčinou poruch spánku.

3. Nedostatek pohlavních hormonů ovlivňuje i zdraví reprodukčních orgánů. Odborně se tomuto průvodci klimakteria říká urogenitální atrofie neboli srozumitelněji chřadnutí močopohlavního ústrojí. Projevuje se pocitem suchosti až bolesti při sexu, někdy i močovou inkontinencí. Řada žen se musí častěji léčit z bakteriálních infekcí − především dolních cest močových. Ty se projevují se nepříjemnými pocity, pálením a řezáním při močení, bolestmi v podbřišku a někdy také nepředvídatelným únikem moči.

4. Společně s estrogeny ubývá i kolagenu, bílkoviny, která je základní stavební hmotou pojivových tkání. To má vliv na kvalitu kůže, vlasů a nehtů, které trpí suchostí, jsou tenčí a více se lámou. Suchostí a sníženou funkčností trpí i sliznice očí, úst a trávicího systému.

5. Nejobávanější změnou v souvislosti s menopauzou je tloustnutí. Mění se proces ukládání tuku, který se začíná hromadit i mimo své typické lokalizace. Mnoho žen s tím vůbec nepočítá a přibývá na váze. Ruku v ruce s tím však často přichází i vzestup hladiny cholesterolu v krvi, což zvyšuje riziko srdečních a cévních onemocnění.

6. V produktivním věku hrají ženské pohlavní hormony mimo jiné roli jakéhosi ochránce cév. V menopauze − po snížení hladiny ženských pohlavních hormonů − se však situace mění a riziko srdečního infarktu či mozkové příhody prudce stoupá. Zatímco zhruba do padesátky je výskyt srdečních a cévních onemocnění vyšší u mužů, s příchodem menopauzy se poměr rapidně mění.

7. Velkým problémem spojeným s přechodem je úbytek celkové kostní hmoty. Odvápnění se může vyvinout až v řídnutí kostí, tedy osteoporózu. Pokud není včas a správně léčena, může být později příčinou patologických zlomenin, tj. takových, které vznikají při běžných činnostech a minimálním tlaku na kosti nebo při normálních pohybech – například při sehnutí se pro tašku.

Myslet je třeba i na psychiku

Nedostatek estrogenů nemá vliv jen na tělesnou schránku a funkce žen. Působí totiž i na mozkovou tkáň a má odezvu také v psychické oblasti. Ta je ještě umocněna reakcí žen na samotný příchod menopauzy a výše popsané potíže, které ji provázejí. Výsledné psychické projevy jsou pak různé – změny nálady, pocity nepotřebnosti, podrážděnost vedoucí ke ztrátě sebedůvěry, úzkost a nejistota. Psychické napětí často vede k přejídání, což ještě urychlí už tak přítomnou zvýšenou schopnost hmotnostního přírůstku. A deprese se ještě prohloubí. Jsou však takové reakce nevyhnutelné? Odborníci tvrdí, že v žádném případě. Je však nutné své potíže neskrývat před svými nejbližšími. Příbuzní i přátelé určitě snáze přijmou, že za vaší psychickou nevyrovnaností stojí klimakterium než změna povahy. Přechod není důvod k panice. Nejde přece o chorobu, a to i přes to, že s sebou přináší různé zdravotní a psychické obtíže. Proto je nutné nelitovat se a vzít klimakterium jako další etapu života, ve které je starost o rodinu do značné míry vystřídána plněním přání a snů. Jen na okraj – už dávno bylo prokázáno, že aktivní ženy soustředěné na své zaměstnání či výkon společenských, popřípadě i politických funkcí, mají v souvislosti s menopauzou obvykle jen mírné potíže. Podobně to platí i o ženách, které našly podporu rodiny a jsou úspěšné v zaměstnání.

Co můžete samy dělat?

Měly byste věnovat zvýšenou pozornost životosprávě – je dobré jíst hodně zeleniny a ovoce (500 g denně), vyvarovat se příliš ostrých a tučných jídel a vypít dva až tři litry tekutin. Měly byste omezit konzumaci alkoholických nápojů a kávy a úplně přestat s kouřením. Máte-li občas chuť na něco sladkého, volte celozrnné sušenky a kvalitní čokolády s vysokým podílem kakaa, které neobsahují škodlivé tuky. Lidové léčitelství doporučuje doplnit stravu i o přírodní prostředky – fytoestrogeny. Jde o přírodní rostlinné hormony, které mají podobné účinky jako lidské. Částečně vyrovnávají pokles hladiny pohlavního hormonu estrogenu. Potlačují nepříjemné vedlejší příznaky menopauzy, jako jsou návaly horka, pocení či vysychání sliznic. Skvělým zdrojem fytoestrogenních látek jsou bylinky. Můžete zkusit smldinec chlupatý nebo anděliku čínskou, které napomáhají upravit hormonální nerovnováhu. Fytoestrogeny obsahuje i lékořice. Kozinec blanitý zase podporuje vitalitu a šalvěj lékařská snižuje nadměrné pocení. Třezalka tečkovaná pomáhá při depresích, změnách nálady, neklidu, úzkosti, pocitu napětí a při poruchách spánku. Rozmarýn lékařský uklidňuje, působí antidepresivně a omezuje pocit vyčerpanosti. Zvláště při depresích jsou vhodné včelí produkty – obnovují duševní rovnováhu, vyvolávají pocit spokojenosti a chuť k životu. K ochraně srdce a cév můžete přispět sójou a vitaminem E. Pro udržení silných kostí jsou nezbytné minerály vápník a hořčík. Kombinujte je s vitaminem D, aby se dobře vstřebávaly. První možností, jak se ale vypořádat se sníženou produkcí pohlavních hormonů a jejími následky, je vždy hormonální substituční léčba předepsaná lékařem.

Text: Ivana Dulková, foto: Shutterstock