Jarní únava může mít mnoho podob

Typický je však pocit vyčerpání, podrážděnost, výkyvy nálad nebo snížená energie. Tento stav způsobený nejen nedostatkem slunečního světla, ale také omezeným pohybem na čerstvém vzduchu je přirozeným jevem, který podle odhadů trápí až tři čtvrtiny populace. Když si totiž v zimě vyčerpáme zásoby „hormonu štěstí“ serotoninu, může dojít k hormonální nerovnováze a přebytku „spacího hormonu“ melatoninu.

Právě s prodlužováním denní doby se tělo snaží znovu nastolit správnou hladinu hormonů, což může způsobit pocit únavy. Podle vědecké studie, jejíž autorem je profesor Hayk S. Arakelyan, se zásobárny serotoninu přes zimu vlivem nedostatku přirozeného slunečního světla vyčerpávají, díky čemuž dostává větší prostor hormon melatonin, který je zodpovědný za regulaci spánkových cyklů.

Probuzení ze zimního spánku

„S příchodem jara množství slunečního záření přibývá, začínáme trávit více času aktivněji venku a naše tělo na to reaguje tím, že začíná produkovat více hormonů, jako jsou endorfiny, serotonin, testosteron a estrogen, které naše tělo dokáží doslova naboostovat nejen fyzicky, ale i psychicky. Proto se na jaře často cítíme jako po probuzení ze zimního spánku, kdy jsme plni života. Zpočátku tato změna může být pro některé lidi vyčerpávající a cítí se paradoxně spíše unavení,“ vysvětluje vědecká specialistka v oblasti biochemie a výživy Mgr. Soňa Talacko, PhD. ze společnosti Chromozoom. Na jaře může být zesílen i tzv. sociální jet lag. Tento stav se objevuje u člověka v případě, kdy neposlouchá své biologické hodiny. S prvními jarními paprsky totiž získáváme větší množství podnětů, které nás svádí k tomu trávit více času venku s přáteli, někdy až dlouho do noci. I tyto zdánlivě malé odchylky v našem denním rytmu přitom mohou narušit spánkový cyklus a vést ke snížené energii.

Baterky nám pomůže dobít hořčík i vitamín D

Ideální cesta, jak se vyrovnat se změnou ročního období, je doplnit vitamíny, které nám po zimě mohou chybět. „Po zimě nejvíce potřebujeme doplnit vitamín C, hořčík a vitamín D, ideálně ve spojení s vitamínem K2. Jde o hlavní tahouny v pomoci proti únavě a pro posílení imunity. Hořčík funguje téměř okamžitě, přispívá ke snížení únavy, podporuje tvorbu energie v těle a zároveň napomáhá ke zklidnění svalových křečí. Mnoho lidí nekonzumuje dostatek potravy bohaté na hořčík nebo mají zhoršenou vstřebatelnost, kterou lze zjistit z genetického testu,“ doporučuje Mgr. Soňa Talacko, PhD. Po dlouhé zimě trpí až 60 % populace nedostatkem vitamínu D. Ten přitom napomáhá střevní absorpci vápníku, hořčíku a fosfátu. Je to vitamín potřebný pro dobrou náladu, který zabraňuje depresi a posiluje imunitní systém, kosti a svaly. Vitamín D má v těle rozšířený vliv a chrání před řadou chronických onemocnění, včetně roztroušené sklerózy. Nedostatek vitamínu D se v současné době kvalifikuje jako celosvětová pandemie, protože postihuje více než 30 % západní populace. „Vliv genetiky na hladiny vitamínu D je odhadován na přibližně 80 %, což je podstatně více než vliv stravy a způsob života, které činí asi 25 %. Existují různé genetické polymorfismy, které způsobují predispozice k nedostatku vitamínu D v lidském těle. Jeho hladinu v těle ovlivňují geny různými způsoby. Ovlivňují to, jak tělo syntetizuje vitamín D po expozici slunečnímu záření, jak efektivně ho dokáže vstřebávat, ale i to, jak je metabolizován,“ dodává Ing. et Ing. Barbora Procházková, PhD. z vědeckého týmu Chromozoom, která stojí za vznikem genetických testů Chromozoom.

Text: redakce, foto: Shutterstock