Kdo by nechtěl bydlet zdravě?

Odpověď je jasná: Přece nikdo! Každý z nás chce bydlet zdravě, krásně, pohodlně a samozřejmě také levně. Jde to ale vůbec všechno dohromady? Další otázka, na kterou si hned umíme odpovědět. Samozřejmě, že jde. Zdravé, krásné a pohodlné bydlení nemusí mít přece nic společného s penězi.

Začněme tím nejjednodušším. Nebo možná naopak tím nejtěžším. To asi záleží na každém z nás. Základem zdravého bydlení je totiž psychická pohoda. Tedy to, jestli se domů těšíte, cítíte-li se tam dobře a bezpečně. Jak už to tak bývá, všechno souvisí se vším a prostředí, ve kterém se takto krásně budeme cítit, si musíme nejprve vybudovat. A tak se vraťme na úplný začátek a řekněme si, jak si takové zdravé bydlení, do něhož se vždycky budeme rádi vracet, zařídit.

Okna máme proto, abychom je otevírali

Ideální vzduch pro náš život je teplý mezi 20 a 24 stupni Celsia s vlhkostí kolem 50 až 60 procent. Dospělý člověk vydýchá denně asi 15 kg vzduchu. O tom, že v něm už nezbývá mnoho kyslíku, není třeba mluvit. Nutné je počítat i s domácími zvířaty, i ta přece dýchají. No a prostředí v interiéru, v němž trávíme svůj pracovní i soukromý čas, ovlivňují také stavební konstrukce a nábytek. Nesmíme také zapomenout na vaření, koupání, praní… Nový kyslík přinese do domu především větrání a větráním se také zbavíme přílišné vlhkosti. Okna dokořán bychom tedy měli otevřít alespoň třikrát denně. V zimě stačí chvilka – jen aby se v místnosti vyměnil vzduch a stěny ani nábytek nestačily vychladnout. V létě pak můžeme větrat tak dlouho, jak je nám to příjemné. Při koupání a sprchování bychom měli zavírat dveře do koupelny a pak místnost pořádně vyvětrat. Dokonce by bylo dobré i otřít dlažbu a obklady, jenže ruku na srdce – po takovém úklidu bychom asi byli zralí na novou koupel. Pokud sušíte vyprané prádlo v bytě, mělo by být opět otevřené okno. Při nedostatku kyslíku se cítíme unaveně a ospale. Nadměrná vlhkost je pak rájem pro plísně a roztoče. Máme tedy mít spíše sucho? To také ne. Důsledky pak totiž mohou vypadat třeba takto: Ráno se pak budíme ucpaným nosem a napuchlýma očima. Pokožku máme jako struhadlo a celý den nás dráždí suchý kašel. A k tomu ta únava! Vzduch by tedy měl být tak akorát. A jsme zase u toho větrání.

Plísně – nevítaní spolubydlící

Za nábytkem, pod koberci a linolei roztaženými po celé podlaze, pod tapetami, v každé skulince, kde nemá šanci proudit vzduch, s námi mohou bydlet plísně. Za většinu z nich v našich domovech si můžeme sami. Už jsme o tom mluvili: vaříme, pereme, sušíme prádlo… A také se snažíme ušetřit, proto méně topíme a méně větráme. Jenže právě pohybující se vzduch vysušuje zdivo a je tou správnou prevencí proti vzniku plísní. Plísně samozřejmě našemu zdraví neprospívají. Zpravidla jde o podráždění nebo vyvolání nějaké alergické reakce. Konkrétně tedy mohou být zodpovědné za váš kašel, zánět vedlejších nosních dutin či průdušek a při větších koncentracích i plic. Určitě však mohou zhoršovat některé alergie, například astma.

Roztoče také nechceme!

Zatímco plísně milují naše koupelny a kuchyně, kde je vlhko a špatné odvětrávání, roztoči jsou s námi, když odpočíváme. Tihle pavoukovci vzhledem připomínající klíšťata se živí šupinkami kůže, logicky na nás tedy netrpělivě čekají v postelích, na křeslech, v dekách a peřinách. Rádi zalezou i do pelíšků našich čtyřnohých miláčků. Není jich tam však deset či sto. Jsou jich miliony. V jednom jediném gramu prachu může být až 15 000 roztočů. A stále se rodí další. S takovou armádou se těžko bojuje. V podstatě existuje jen jeden způsob. Snížit vlhkost v bytě. A jsme zase u toho – větrat, větrat, větrat. A navíc mít na zemi neporézní podlahy, například laminátové. Doporučuje se umělý nebo lakovaný nábytek. A na prach nepoužívat žádné štětky s peřím, které ho i s nezvanými spolubydlícími rozvíří, ale vlhký hadr.

Květiny uzdravují duši, tělo i naše domovy

Pokojové rostliny nám dělají radost, jsou hezké a některé dokonce i prospěšné našemu zdraví. Kromě již zmíněných plísní a roztočů máme totiž v domácnostech spoustu dalších škodlivin. Jen namátkou uveďme například chemikálie z úklidových prostředků, unikající páry, pesticidy či cigaretový kouř. Pokojové květiny nám s nimi dokážou alespoň trochu pomoci. Třeba fíkus je dobrý pro kuřáky, tchynin jazyk a některé druhy palem pomáhají s chemikáliemi. Velkou roli samozřejmě hraje i jejich vliv na psychiku – určitě je lepší usínat a ráno se probouzet obklopeni zelení. Na druhou stranu je třeba vnímat i to, že všeho moc škodí. Pokojové rostliny zvyšují vlhkost vzduchu, mohou tedy přispět i k růstu plísní – ty dokonce mohou být i v zemině v květináčích. Květiny s chlupatými listy, jako například oblíbená fialka, zachycují prach. Ohledy je třeba brát i na alergiky, pokud nějaké doma máme.

Text: Irena Bečvářová, foto: Shutterstock a archiv redakce

Kdybyste to věděli, ani byste na ně nesáhli

Nikoli toaleta či koupelna – ani jedna z těchto místností není tím nejhorším rejdištěm bakterií. Nejvíce jich s námi je v jedné z nejoblíbenějších částí bytu, totiž v kuchyni. Přinášíme si je sem z obchodů na obalech potravin, na které sahal před námi kdekdo. Další kupa je jich v lednici (proto bychom ji měli vymývat například octovým roztokem) a na prkéncích na krájení. Hlavně pokud nemáme jedno na zeleninu a jiné zase na maso. Absolutně nejlepší prostor pro život mají bakterie v houbičce na nádobí. Je tam vlhko, teplo a jsou tam i zbytky jídla. Stačí pouhý týden používání a v jedné jediné houbičce žije prý asi milion bakterií. Ani v odpadkovém koši jich tolik není. A na záchodovém prkénku už vůbec. O naše toalety se totiž většinou z obav před bakteriemi úzkostlivě staráme, a tak jich tam paradoxně nijak mnoho nežije.