Problémy s pohybovým aparátem, které si způsobujeme nedostatečným nebo naopak přehnaným zatížením, řeší medicínský obor zvaný fyzioterapie. Co všechno dokáže?

Klouby jsou vystavovány stejnému náporu jako kostra, ale na rozdíl od ní je tvoří měkká tkáň. Právě proto mají sklon ke zraněním v důsledku úrazového stresu. A protože jejich pohybová funkce je vystavuje tření a opotřebení, mohou být klouby postiženy zánětlivými a degenerativními procesy. Při pohybových aktivitách a sportu jsme ohroženi zraněními, jako jsou natažení, podvrtnutí, burzitida, poranění vazů, zlomeniny a vykloubení. S mnoha potížemi mohou pomoci fyzioterapeutické metody.

NEJČASTĚJŠÍ ÚRAZY KLOUBŮ

Dislokace neboli vykloubení

Objevuje se, když jsou kosti v kloubu násilím, tlakem nebo nepřirozeným pohybem nuceny opustit své správné postavení. Vykloubení bývá někdy doprovázeno také vyvrtnutím, zánětem, a samozřejmě bolestí a narušenou pohyblivostí.Dislokace patří k běžným sportovním úrazům, ale může k ní dojít i po pádu nebo po prudké ráně.Mezi vykloubením nejčastěji postižené klouby patří čelistní, ramenní, loketní a klouby prstů.

Poranění kolene

Dochází k němu hlavně při sportu. I když koleno drží pevně pohromadě díky vazům a svalům, jeho kloubní povrchy neposkytují žádnou stabilitu. Holenní kost, jejíž povrch je téměř rovný, nemá žádnou jamku, která by ochraňovala kloubní hrboly stehenní kosti. Právě proto je kolenní kloub nejzranitelnější především při horizontálních ranách, ke kterým dochází hlavně při bránění nebo blokování protihráčů. Nejnebezpečnější jsou laterální rány, které roztrhnou postranní holenní vaz a mediální meniskus, který je k němu připojený, stejně jako přední zkřížený vaz. K většině poranění předního zkříženého vazu dochází, když běžíte a najednou zprudka zastavíte a změníte směr, čímž současně otočíte nadměrně nataženou nohu. Přetržení chrupavky je velmi častém zranění vrcholových sportovců, jako jsou například atleti nebo gymnasté. Přetržení chrupavky může nastat v okamžiku, kdy je meniskus nepřetržitě a dlouhodobě vystavován velkému tlaku. Příkladem je tenista, který dobíhá míček; v ten okamžik otočí ohnuté koleno mediálně takovou silou, že potrhá jak kloubní pouzdro, tak i mediální meniskus k němu připojený.

Burzitida neboli zánět tíhových váčků a šlach

Většinou je způsobena fyzickým nárazem nebo třením, ale její příčinou může být také artritida nebo bakteriální infekce. Následkem toho tíhový váček – burza – oteče nahromaděním tekutiny. Pád na koleno může mít za následek velmi bolestivou burzitidu podkožního předčéškového tíhového váčku. Tření a setrvávání lokte na stole může zase vést k tzv. studentskému lokti, jinak také loketní burzitidě, kdy oteče tíhový váček umístěný hned pod pokožkou na zadní straně lokte.

Podvrtnutí

Nejčastěji postihuje kotník. Dochází při něm k poškození vazů, které mohou být nataženy, částečně natrženy, nebo dokonce přetrženy. Podle toho se rozlišují tři stupně vyvrtnutého kotníku. První stupeň je ten, kdy jsou vazy natažené a funkce kotníku mírně zhoršená. Druhým stupněm se označuje stav, kdy jsou vazy částečně natržené a funkce kotníku narušená. Poslední stupeň zahrnuje úplně přetržené vazy a vážné narušení funkce kotníku.

FYZIOTERAPEUTICKÉ METODY

Rehabilitace

Díky rehabilitaci se naučíte účelněji a bez zbytečného zatížení provádět pohyby, stát, cvičit. Rehabilitace napravuje následky nedostatečného nebo naopak přemrštěného používání. Manuální terapie, jako jsou osteopatie, chiropraxe, fyzioterapie, Alexandrova technika a masáže, si také kladou za cíl odstranit nebo zmírnit bolest, bloky a poruchy funkcí. Dalším cílem manuálních terapií je obnovit pružnost, stabilitu, sílu, rovnováhu a posturální a funkční integritu. Terapeut by vždy měl provést vyšetření, při kterém posoudí celkové držení těla, zhodnotí chůzi, dýchání, posoudí, nemáte-li zkrácené svaly a zda se při vykonávání určitých činností zapojují správně, dále otestuje rozsah pohybu měkkých tkání a kloubů.

Léčebný tělocvik

Pod vedením fyzioterapeutů vás při něm naučí cviky, které jsou zaměřeny na postiženou oblast. Intenzita a různorodost cvičení se odvíjí od individuálních potíží, ale i celkového zdravotního stavu. Právě proto fyzioterapeut v průběhu lekce cviky mění a přizpůsobuje vašim schopnostem. Důležité je pravidelné a opakované procvičování jednotlivých cviků, které si pod dohledem odborníka zapamatujete a následně je provádíte doma, aby jejich účinek byl co největší. Po určité době dochází ke zmírnění nebo vymizení obtíží, ale cvičení lze využívat i jako prevenci vzniku dalších poranění či bolestí.

Magnetoterapie

Tato metoda využívá pulzního elektromagnetického pole, a to prostřednictvím speciálních válců nebo plochých aplikátorů, které se umístí na postižené místo. Magnetoterapie má protizánětlivý a protibolestivý účinek, urychluje hojení kostí, zvyšuje látkovou výměnu a uvolňuje svalové napětí. Je indikována zejména u degenerativních, zánětlivých a funkčních onemocnění pohybového aparátu. Je také úspěšně využívána u pacientů s kloubními náhradami. Lékař nebo fyzioterapeut ji doporučuje po úrazech, operacích a akutních problémech. Podstupujete ji oblečení a trvá zhruba 30 minut.

Rázová vlna

Metoda je určena k léčbě kloubů, ramen, loktů, pat, Achillovy šlachy apod. Profesionální přístroj v podobě zvláštní pistole navodí pocit, jakoby do postiženého místa někdo bušil kladívkem. Stačí tři až pět sezení a zasažené místo je jako znovuzrozené. Rázová vlna účinkuje zejména tam, kde standardní metody léčby nepřinesly žádaný efekt, a mnohým tak může ušetřit operaci. Účinnost této metody se pohybuje okolo 60-90 procent u pacientů, kterým standardní metody léčby nepřinesly úlevu.

Kryoterapie

O blahodárných účincích nízkých teplot věděli už staří Egypťané, a dokonce i Hippokrates léčil mnohé obtíže pomocí chladu. Kryoterapie je metoda, při níž je organismus krátkodobě vystaven extrémně nízkým teplotám. Může být aplikována lokálně nebo celkově. Při lokální aplikaci je chlad zaměřen pouze na malou oblast těla a můžete k ní využít mnoho speciálních pomůcek, jako jsou ledovací sáčky, obklady a podobně. Právě proto se lokální léčba chladem využívá při úrazech a potížích s klouby.

Co ještě pomáhá poškozeným kloubům

Cvičení na balančních plošinách – přínosem cvičení na balanční plošině je možnost pozitivně ovlivňovat rozvoj rovnováhy, správnou funkčnost kloubních struktur, cílenou centraci kloubů, především páteře a kyčlí, a vlastní nácvik optimálního držení těla. Svaly nikdy nepracují samostatně, izolovaně, ale v určitých funkčních řetězcích. Naší snahou by mělo být pomocí cviků na této balanční pomůcce upevnit, v případě svalové nerovnováhy i nově vytvořit, ekonomické a funkční pohybové řetězce, které dovolí našemu pohybovému aparátu fungovat bez bolesti a s plným nasazením.

Tai-či – toto starověké čínské cvičení je čím dál víc doporučováno lékaři jako doplněk k rehabilitacím. Člověk cvičící tai-či se na začátku naučí správně stát, správně se pohybovat a zatěžovat při pohybu správné partie svalů, nikoliv klouby, které se nesprávným zatěžováním ničí, a to se projeví nejdříve bolestí a následně poškozením kloubu různé intenzity. Také dochází k jemnému – dalo by se říci jako vedlejší efekt cvičení – posilování všech oslabených partií.

Severská chůze – nordic walking je sportovní chůze se speciálně navrženými holemi, která přináší velice efektivní pohyb a snadnou cestu ke zvýšení fyzické kondice bez ohledu na věk, pohlaví nebo aktuální fyzickou kondici. Pro dosažení všech pozitivních účinků je třeba znát správnou techniku, bez níž bude mít použití hůlek minimální, nebo dokonce negativní efekt. Správná technika pomáhá posilovat vazy a kolagenní vlákna v kloubním pouzdře a podporuje regenerační procesy v kloubech. Díky holím se přenáší část hmotnosti na svaly paží a dochází k odlehčení nohou. Proto mohou nordic walking provozovat i lidé, kteří mají problémy s klouby. Poutko na holích umožní přenesení síly na hole, takže je tato aktivita vhodná i při kloubních obtížích v článcích prstů. Hole též pomáhají k narovnání zad při chůzi. Proti běžné chůzi dochází ke spotřebování většího množství energie.

Text: Beata Gáliková, foto: Shutterstock