Komu nejvíce hrozí závažné poruchy příjmu potravy?

Alarmující situace je podle odborníků u mladistvých ve věku 14 až 18 let, hlavně u dívek – za posledních 10 let se u nich výskyt poruch příjmu potravy zdvojnásobil.

Odborníci z VFN se snaží tento trend zvrátit a nabízejí nové léčebné přístupy. Aktuální doporučení a vědecké poznatky představuje také XV. mezinárodní interdisciplinární konference o poruchách příjmu potravy a obezitě konaná na Psychiatrické klinice 1. LF UK a VFN a Děkanátu 1. LF UK.

Sociální izolace jako příčina

Mezi nejvíce rozšířené poruchy příjmu potravy s často smrtelnými následky patří mentální anorexie, bulimie, ale také psychogenní přejídání spojené s obezitou. „Největší nárůst těchto poruch jsme zaznamenali během covidu a týká se zejména mladých lidí, kteří se ocitli v sociální izolaci. Pandemie rovněž byla nositelem změn jídelního režimu v rodinách,“ zdůrazňuje prof. MUDr. Hana Papežová, CSc., vedoucí Centra pro poruchy příjmu potravy Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN, předsedkyně Sekce pro poruchy příjmu potravy Psychiatrické společnosti ČLS JEP. Podle prof. Papežové se ale výskyt poruch příjmu potravy posunul do všech věkových skupin, nevyjímaje děti ve školkách, až například po ženy v klimakteriu. Stigmatizace stáří a obavy ze stárnutí jsou živnou půdou pro negativní změnu vztahu k jídlu. „Životní styl, struktura a způsoby komunikace v moderní společnosti s sebou nesou řadu fenoménů v oblasti lidského zdraví, které jsme nedokázali předvídat. Narůstající výskyt poruch příjmu potravy je toho dokladem. Na něm lze dokumentovat vliv různých okolností včetně odeznělé pandemie s jejími opatřeními, které měly prokazatelný vliv hlavně u mladších jedinců,“ doplňuje doc. MUDr. Martin Anders, Ph.D., přednosta Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.

Roli hraje toxicita sociálních sítí

Genetika, úzkostné stavy, orientace na výkon, touha po pozornosti, soutěživost, nejistota v hledání vlastní hodnoty, nespokojenost s vlastním tělem, touha po nezdravé štíhlosti, to vše patří do výčtu příčin, které mohou stát za poruchou příjmu potravy. „Spouštěčem poruchy může být třeba traumatický prožitek, výskyt závislostí v rodině nebo nějaká jiná nepříznivá situace. V rodinách se může vyskytovat porucha příjmu potravy v několika generacích, mluvíme o transgeneračním přenosu. Roli zde hraje jak genetika, tak vzor rodinného stravování,“ vysvětluje prof. Hana Papežová a dodává, že k rizikovým faktorům zodpovědným za výskyt poruch příjmu potravy se připojil vliv sociálních sítí. „Doslova mluvíme o toxicitě sociálních sítí. Jsou často zdrojem zavádějících informací influencerů o dietách a zdravém životním stylu,“ říká odbornice. Tomuto vlivu snáze podléhají jedinci, kteří nemají zdravé sebevědomí.  Na vině jsou i extrémní postoje k propagované zdravé výživě a zdravému pohybu, vedoucí k ortorexii (patologické posedlosti zdravou výživou a biologicky čistými potravinami) a excesivnímu nezdravému pohybu. „Proto na konferenci představujeme ověřené pozitivní příspěvky influencerů a online intervencí – nutričních odborníků, které také nově školíme v psychoterapeutických výcvicích. Podporují nejen zdravé stravovací návyky, ale také formují pozitivní vztah k jídlu, vlastnímu tělu a k dalším životním hodnotám. Na tyto intervence se zaměří Simona Almašiová (Chuť žít, Slovensko). Markéta Gajdošová (sociální sítě, zkušenosti z USA) se zúčastní ve volně přístupném workshopu pro veřejnost v sobotu dopoledne,“ informuje prof. Papežová.

Řešení existují!

Lidé s poruchou příjmu potravy, kteří se chtějí léčit, mají před sebou tři možnosti. Mohou zvolit ambulantní léčbu, která nabízí kombinaci psychoterapie (individuální nebo rodinné) a nutričního poradenství. Ve vážnějších případech, kdy je nutný intenzivnější přístup, je vhodný pobyt ve stacionáři nebo i hospitalizace. Na péči o pacienty s poruchami příjmu potravy by se měl podílet multidisciplinární tým ideálně tvořený psychiatrem, psychologem, nutričním terapeutem a případně i rehabilitačním pracovníkem. „Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN v Praze byla v oblasti poruch příjmu potravy vždy na předních pozicích jak ve výzkumu, tak ve službách nabízených našim pacientům. Aktuálně s netrpělivostí očekáváme dokončení rekonstrukce objektu bývalé vily Voračických z Paběnic, který slouží pro potřeby naší kliniky. Zde získáme moderní a důstojné prostředí pro léčbu těchto poruch právě u mladších věkových skupin,“ nastiňuje plány přednosta kliniky doc. Martin Anders, Ph.D.

Text: redakce, foto: Shutterstock