Litomyšl: město, které musíte milovat
Neuvěřitelně bohatá historie, sedm kostelů a spousta osobností, které osud s městem svázal.
Když se Bedřich Smetana 2. března 1824 narodil jako 11. dítě zámeckého sládka a nájemce pivovaru, vyvalil otec na nádvoří sud. Není divu, malý Bedřich byl totiž jeho prvním synem. Zdaleka netušil, že i v jednadvacátém století budeme jeho syna oslavovat jako jednoho z největších velikánů klasické hudební scény a že se lidé budou dodnes s úctou dívat na prostory, ve kterých prožil prvních sedm let života. Své nadání projevil totiž už jako velmi malý, v šesti letech poprvé vystoupil na hudební akademii zdejších filozofů a začal skládat jednoduché skladby.
Na skok na zámek
Renesanční zámek v Litomyšli je ukázkou středověké šlechtické rezidence. Mě osobně naprosto nadchl. Hlavně sgrafity. Je zde více než osm tisíc psaníček, pokrývají dokonce i komíny. Žádná dvě nejsou stejná. A rozdílné jsou i samotné komíny! Nádvoří je tvořeno ze tří stran arkádami. Čtvrtá je vyzdobena rustikou a chiaroscurem s výjevy z antické mytologie. Zámek nechal vybudovat Vratislav z Pernštejna jako vyjádření lásky ke své ženě Marii Manrique de Lara, se kterou měl 21 dětí. Právě ona přivezla ze svého rodného Španělska do Čech Pražské Jezulátko. Dostala ho jako svatební dar od své matky a soška byla pravděpodobně i nějakou dobu na litomyšlském zámku. Zámek má dva prohlídkové okruhy, doporučuji absolvovat oba, nudit se nebudete ani vteřinu. Výzdoba většiny interiérů zámku se definitivně zformovala až v 18. století, kdy zde bydleli Valdštejnové-Vartemberkové. Budete obdivovat baroko, rokoko a hlavně klasicismus. Užasnete při návštěvě unikátního zámeckého divadla včetně kulis. Divadlo vzniklo v roce 1797 a je opředeno řadou zajímavých informací. Víte například, že v něm hrála sama šlechta? Herci seděli v hledišti, a když na ně přišla řada, prostě vyšli na jeviště a zhostili se své role. Divadlo je významnou památkou v rámci celé Evropy – podobná se dochovala totiž pouze další tři.
Jak se psaly dějiny
Vraťme se ale na úplný počátek. První informaci o Litomyšli můžeme najít snad už v Kosmově kronice, kde je zmíněna hraniční pevnosti Slavníkovců z roku 981. Nejstarší důvěryhodná zpráva je však z konce 11. století, kdy zde vyrostl kostel nebo možná benediktský klášter. Skutečným počátkem Litomyšle se pak stala čtyřicátá léta 12. století. Tehdy zde olomoucký biskup Jindřich Zdík založil premonstrátský klášter. Nazval ho Olivetskou horou, protože místo prý jako by z oka vypadlo biblickému vrchu v Jeruzalémě, který viděl při své pouti do Svaté země. Dodnes se také město pyšní znakem, v němž je vyobrazena premonstrátská lilie. Na úpatí návrší, kde stál klášter, vyrostla osada, kterou Přemysl Otakar II. povýšil roku 1259 na město. Když bylo pražské biskupství povýšeno na arcibiskupství, stala se Litomyšl významným biskupským sídlem. Všechny majetky kláštera premonstrátů přešly na biskupství – stejně jako samo sídlo. Právě v Litomyšli působil biskup Jan Železný, jeden z hlavních žalobců mistra Jana Husa na kostnickém koncilu. Avšak také Jan Středa, velký humanista a kancléř Karla IV., který sem pozval řád augustiniánů poustevníků. Ti zde vybudovali klášter a kostel Povýšení sv. Kříže, který dodnes stojí a při návštěvě města ho určitě nemiňte.
Sedm kostelů v jednom městě
Pro ty z vás, kteří milují historii, je Litomyšl naprostou pohádkou. Utvářela se stejně jako samy dějiny naší země. Přeskočme husitské války, vliv Jednoty bratské i bitvu na Bílé hoře. V polovině 17. století byla Litomyšl prodána pánům z Trauttmansdorfu, poté Valdštejn-Vartemberkům a následně Thrun-Taxisům. Tak se z města utrakvistického a bratského města stala znovu bašta katolíků. Byl dostavěn piaristický klášter spolu s chrámem Nalezení sv. Kříže, který najdete pár kroků od zámku. Piaristický kostel je dominantou města. Čeká vás nádherný barokní interiér obohacený několika současnými díly světově známého výtvarníka Václava Ciglera a jeho kolegy Michala Motyčky. Pokud jste ochotni zaplatit nízké vstupné, zaujme vás expozice církevního umění ze sbírek královéhradecké diecéze a zažijete něco neobvyklého – projdete se pod klenbou kostela po ocelové lávce. Parádní zážitek dotvrdí Andělská vyhlídka mezi věžemi kostela. Takový pohled vám jiné místo už v Litomyšli nenabídne. Kromě Nalezení sv. Kříže a Povýšení sv. Kříže můžete v Litomyšli obdivovat ještě hřbitovní kostel Sv. Anny, kostel Rozeslání sv. Apoštolů – nejstarší dochovaný sakrální prostor v Litomyšli, evangelický kostel, Husův sbor a Nový kostel církve bratrské.
Na Smetanově náměstí
Někdo by mohl namítnout, že to není žádné náměstí, ale jen pořádně dlouhá ulice. A skutečně: Smetanovo náměstí v Litomyšli vzniklo podél středověké obchodní cesty, kterou lemovaly domy. Bylo ale dále od řeky Loučná, než je to dnešní. Je pro něj typické dlouhé podloubí, kterému ale místní říkají „podsíně“. I když lije jako z konve, lze se z jednoho konce náměstí na druhý dostat suchou nohou. Věž staré litomyšlské radnice z patnáctého století zdobí orloj z roku 1907. Ukazuje nejen čas, ale také fáze Měsíce a polohu Slunce vůči zvěrokruhu. Radniční věž má ještě jednu zvláštnost – je do ní zazděný český loket. Měří 59 centimetrů a sloužil jako kontrolní míra obchodníkům i nakupujícím na městských trzích. Hned vedle něj ještě uvidíte značku výšky vody pro povodni, která stihla Litomyšl v roce 1781. Každý průvodce vás na Smetanově náměstí určitě zavede k renesančnímu Domu U Rytířů. Kromě dvou ozbrojených mužů uvidíte na fasádě také postavy učence, kupce, mořskou pannu či jednorožce. Dnes v domě sídlí Městská galerie. Na druhé náměstí zase objevíte dům, jehož průčelí zdobí moderní plastiky sochaře Olbrama Zoubka. Pokud byste někde četli, že horní a spodní konec Smetanova náměstí je od sebe vzdálen jako Hvězda a Slunce, je to pravda. Nahoře na totiž stojí hotel Zlatá Hvězda a dole restaurace Slunce. Smetanovo náměstí v Litomyšli je s délkou 493 metrů třetím nejdelším náměstí v ČR – hned za Václavským a Karlovým náměstím v Praze.
Text: Irena Bečvářová, foto autorka a Shutterstock
Litomyšl plná osobností
- Smetanovo náměstí musíte projít minimálně dvakrát, jednou tzv. podsíněmi a podruhé tak, abyste si mohli prohlédnout všechny domy.
- V hotelu Zlatá hvězda žila v roce 1861 Božena Němcová, když připravovala soubor svých spisů ve zdejší Augustově tiskárně. (Litomyšl se může chlubit jednou z nejstarších tiskáren v českých zemích, bratrská tiskárně zde vznikla už roku 1532.) Později se jí v domě s číslem popisným 27 narodil syn Karel.
- Město si zamiloval i další proslulý spisovatel – Alois Jirásek – a žil tu i malíř Julius Mařák. Na náměstí bydlel i Bedřich Smetana, dům s dnes výraznou růžovou fasádou koupil od hraběte Valdštejna jeho otec v roce 1825. Samotného hudebního skladatele pak v dolní části náměstí ztvárňuje od roku 1924 socha Jana Štursy a architekta Pavla Janáka. Alois Jirásek má v Litomyšli také svou sochu. Je bronzová a stojí v parčíku, který nemůžete minout na cestě z dolní části náměstí na zámek.
- Na Toulcově náměstí, hned vedle kostela Rozeslání sv. Apoštolů, stojí dům č. 151. Tady bydlela se svým manželem od roku 1834 až do své smrti spisovatelka a autorka dodnes proslulé kuchařské knihy Magdalena Dobromila Rettigová.
- Pomníky slavných se Litomyšl jen hemží, já už ale zmíním jen jeden. Představuje „dvě nekulové kapkovité hvězdy, obíhající kolem společného těžiště těsné dvojhvězdy“. Stejně unikátní je i materiál, z něhož jsou hvězdy stvořeny – jde o uhlíkové vlákno, které se používá při výrobě vesmírných lodí. Pomník vznikl v roce 2004 jako připomínka zdejšího rodáka a světově významného astronoma Zdeňka Kopala.