Lze ochránit miminko před alergií?

Změnou jídelníčku v těhotenství a po porodu můžete do jisté míry zabránit tomu, aby mělo vaše dítě potravinovou alergií.

Klára stojí každý den před zrcadlem a pozoruje, jak jí roste bříško. Po kom asi bude? Hlavně aby neměla alergii po tchýni, protože ta je alergická na med, ořechy, česnek a dokonce i jahody. Co když její miminko alergii zdědí? Od té chvíle budoucí maminka přemýšlí nad tím, jak tomu zabránit.

Sklony se dědí

Alergii na nějaký druh potravin má v současnosti asi dvacet procent dětí, tvrdí odborníci. Podle nich zvyšuje riziko potravinové alergie především to, zda se nemoc objevila v rodině. Alergie je totiž geneticky podmíněná nemoc, ale zapříčiňuje ji i stres a špatná životospráva. Když jí trpí matka, pravděpodobnost, že jí zdědí i dítě, je až padesát procent. Jsou-li alergici oba rodiče, stoupá riziko až na osmdesát procent, přičemž nemoc častěji postihne chlapce. Zděděné sklony nelze změnit, ale hodně můžeme ovlivnit zdravým životním stylem. Důležitá je podle alergologů především vyvážená strava, pohyb na čerstvém vzduchu a kojení. To všechno může oddálit nebo zmírnit výskyt alergických onemocnění. Co by ještě měla Klára dělat, aby její dítě nezdědilo potravinovou alergii? Nejdůležitější je prevence v období prvních týdnů a let života dítěte, ale v poslední době se potvrzuje, že i v těhotenství by měla žena z rodiny alergiků dodržovat jistá pravidla.

Žádné cigarety!

Pokud si žena ani v těhotenství nedokáže odpustit cigarety, zvyšuje riziko, že její dítě bude mít v budoucnu alergii. Dokonce i když se podobné onemocnění v rodině vůbec nevyskytuje. Stejný vliv na nenarozené dítě má podle ní i popíjení alkoholu. Do třetice by se budoucí maminka měla zajímat o svůj jídelní lístek a vyloučit z něj všechny druhy ořechů, plody moře, mořské ryby, med, česnek, rajčata, sóju a exotické ovoce. Platí také, že tyto zásady by měla dodržovat ještě přinejmenším po dobu kojení.

Kojení alespoň půl roku

Nejlepší ochranou proti potravinové alergii je kojení. Prvních šest měsíců života by miminko kromě kojenecké vody a dětského čaje na uhašení žízně nemělo přijímat žádnou jinou stravu než mateřské mléko. Oddálí se tím kontakt s cizorodou bílkovinou. Kromě toho kojení přispívá k dřívějšímu vyzrávání střevní mikroflóry. Pokud to jde, je také potřeba se v zájmu zdravé střevní mikroflóry vyhnout v prvním roce dítěte i léčbě antibiotiky. Avšak prodlužování kojení po prvním roce dítěte už preventivní účinek nemá, říkají odborníci. Pokud však kojit nemůžete, existují i jiné cesty, jak miminku pomoci.

Ovoce a zeleninu stačí podusit

Tuhou stravu doporučují pediatři začít přidávat až po půl roce a zachovávat při tom jistá pravidla. To abychom byli schopni rozpoznat, jak dítě na podanou potravinu reaguje. Podle jedno z těchto pravidel je potřeba nové potraviny podávat s nejméně týdenním odstupem, a navíc si přitom pečlivě všímat, zda nemá po dítě po této potravině vyrážku nebo průjem. Řídíme-li se dalším doporučovaným pravidlem, nejdřív dáváme dítěti potraviny tepelně zpracované – ovoce ve formě kompotů a pyré, zeleninu dušenou nebo vařenou. Rizikové potraviny, jako jsou ořechy med, česnek, exotické ovoce či ryby, dítěti nedáváme dříve než v jednom roce. Pokud potřebujete náhradu mateřského mléka, zvolte hypoalergenní přípravek se štěpenou bílkovinou, váš pediatr vám určitě s jeho výběrem poradí. Určitě však bez konzultace s ním nikdy mateřské mléko nenahrazujte sójovým, kravským či kozím.

Text: Beata Křeneková, foto: Shutterstock