Mamograf raději neignorujte!
Karcinom prsu je celosvětově nejčastějším nádorem u žen. Navzdory tomu, že se u nás rozjel mamografický screeningový program před skoro dvaceti lety, vyšetření na mamografu dvě pětiny žen stále neabsolvují. Přitom jim může zachránit život.
Psal se rok 2002, když se začalo s preventivním screeningem na mamografu. Ženy se o možnosti nechat si vyšetřit prsy dozvídaly především od svých gynekologů, případně praktických lékařů, a rychle si na tento typ prevence zvykly. Dnes už bere vyšetření prsu speciálním přístrojem jako samozřejmost 60 procent Češek, díky čemuž došlo ke snížení úmrtnosti na toto onemocnění o 30 %. Stále jsou tu však dvě pětiny žen, které tuto prevenci neabsolvují. Co je k tomu vede, je otázkou. Na vině může být obyčejný strach z výsledku vyšetření, ale také některé mýty, které kolem této prevence panují. Například ten, který tvrdí, že samotné vyšetření na mamografu může rakovinu kvůli ozáření vyvolat. To ale odborníci rezolutně odmítají.
Minimální zátěž
Lékařka Zuzana Bielčiková pracuje v Onkologické ambulanci Fakultní polikliniky na Karlově náměstí v Praze. Léčí i ty ženy, které s vyšetřením na mamografu otálely a které kvůli tomu teď postupují náročnou léčbu. Zcela zbytečně, protože samotné mamografické vyšetření není pro ženy obvykle příliš zatěžující. Ženu, která přijde na mamograf, čeká kromě krátkého dotazníku, jehož cílem je zjistit, jestli se nádor prsu nevyskytuje v rodině, jediné: odloží si do půl těla a za pomoci sestřičky se nechá mamografem osnímkovat. Celkem čtyři snímky pořídí speciální přístroj během pár minut. Výsledek se žena dozví obvykle krátce poté, a i když to čekání není právě příjemné, vyplatí se. Pokud uslyší, že je všechno v pořádku, má na dva následující roky „vystaráno“. Onkoložka Zuzana Bielčiková sice přiznává, že stlačení prsu při vyšetření může být nepříjemné nebo také bolestivé, ženu nijak neohrožuje. „Přínosy mamografie zcela převyšují rizika vyšetření a kritiky mamografie jsou zpravidla založeny na nevědeckých podkladech,“ upozorňuje lékařka, podle které je rentgenová zátěž v případě mamografu minimální. Zároveň dodává, že šance na odhalení nemoci v počátečním stadiu je nejdůležitějším předpokladem pro vyléčení pacientek s prokázaným karcinomem prsu.
Sono versus mamograf
Ročně u nás karcinomem prsu onemocní 7500 žen. Největším riziko je u žen po padesátce. Mamograf je z veřejného zdravotního pojištění hrazen všem ženám po 45. roku věku, a to jednou za dva roky. Mnohé ženy si za něj ale rády připlatí už po čtyřicítce, kdy sonografické vyšetření, které se do té doby provádí, už přestává stačit. „Důvody jsou v zásadě dva a souvisí s tzv. denzitou žlázy a s citlivostí žlázy vůči rentgenovému záření. Denzita je v podstatě hustota žlázy a je podmíněna objemem žlázy a vaziva, které je u mladých žen obvykle vyšší. U starších žen je žláza nahrazována tukem, který je pro mamografii dobře přehledný. Prsy žen do 40 let jsou tedy obvykle žlázové, hustější, tím pádem pro mamografii hůře přehledné ve srovnání se ženami po přechodu. U žen s žlázovými prsy proto zpravidla provádíme jak mamografii, tak ultrazvuk. K horší přehlednosti prsou mohou přispívat také hormonální změny u mladých žen, například v některých fázích menstruačního cyklu, v průběhu těhotenství nebo kojení,“ vysvětluje lékařka Zuzana Bielčiková, a zároveň upozorňuje, že žlázový prs je náchylnější k poškození rentgenovým zářením ve srovnání s tukovým prsem. Z těchto důvodů je u žen do 40 let preferován ultrazvuk a u žen po přechodu mamograf.
Na rodinnou zátěž pozor
Karcinom prsu je vůbec nejčastějším nádorem ženské populace, a to jak celosvětově, tak ve všech rozvinutých zemích. „Díky preventivní mamografii je většina odhalených nádorů ve stadiu I, tedy do velikosti 2 cm. Samotným pohmatovým vyšetřením je nalezení tak malých nádorů velmi zřídkavé, přitom prognóza nemoci se s velikostí nádorů zhoršuje. Mamografie je tedy nejdůležitějším nástrojem k odhalení přednádorových nebo časných nádorových změn,“ vysvětluje MUDr. Zuzana Bielčiková s tím, že velmi obezřetné by měly být ženy, v jejichž rodinách se tento typ nádoru již vyskytl. „Nejrizikovější rodiny jsou ty, v kterých se nádor prsu objevuje pravidelně v každé generaci a věk nemocných příbuzných nepřesahuje 50 let. V těchto rodinách lze předpokládat dědičnou složku nemoci, která se předává z generace na generaci a kterou lze odhalit genetickým vyšetřením nemocných. První vyšetření prsu v těchto rodinách lze doporučit již o 10 let dříve, než byl věk nejmladšího příbuzného s karcinomem prsu,“ upozorňuje onkoložka. Naopak v rodině, kde je nemocná příbuzná ve věkové kategorii 65+, dědičnou složku lékaři nepředpokládají, a pokud se karcinom prsu v rodině pravidelně neopakuje, obvykle postačuje preventivní mamografie od 45 let. „Obecně lze říct, že riziko nemoci stoupá s počtem příbuzných s karcinomem prsu a s klesajícím věkem v době diagnózy. První vyšetření se v postižených rodinách obvykle doporučuje kolem 40. roku. Žádanku na vyšetření může žena obdržet od gynekologa nebo může být zaslána ke konzultaci k mamologovi, eventuálně k onkologovi,“ upozorňuje MUDr. Zuzana Bielčiková.
I samovyšetření je důležité
Úmrtnost na rakovinu prsu v posledních letech klesá – podíl na tom má jak zavedení screeningu, tak účinná léčba. Důležitou roli v prevenci hraje kromě osvěty také samovyšetření prsu žen, které může nádor včas odhalit. Mělo by se provádět pravidelně jednou do měsíce. U mladých pacientek pod 35 let navíc existuje výrazně vyšší riziko agresivního, rychle rostoucího nádoru a recidiva onemocnění. V případě včasného záchytu se ale zvyšuje šance na vyléčení i kvalita života po léčbě. „Samovyšetření nikoho neohrožuje a lze jej provádět nezávisle na věku. Odhalení jakékoli změny prsu však vyžaduje zejména zručnost ženy a poznání vlastního prsu. Z tohoto důvodu je ideální, aby si ženy prsy vyšetřovaly každý měsíc, u premenopauzálních žen doporučujeme vyšetření provádět 5.–10. den menstruace. Nově vzniklá bulka stejně jako zatahování kůže nebo prsní bradavky, výtok z bradavky nebo změny barvy kůže mohou být podezřelé a zaslouží si konzultaci v kterémkoli z mammocenter,“ dodává závěrem lékařka Zuzana Bielčiková.
Text: Andrea Skalická, foto: Shutterstock a archiv redakce