Migréna není jen bolest hlavy!

Mám migrénu, zní stereotypní povzdechnutí ženy, která se vyhýbá práci nebo manželským povinnostem. Pravda ale je, že migréna postihuje i muže – a rozhodně to není jen běžná únava a bolest hlavy.

„Na migrény trpím od puberty. Bolestí hlavy to začíná, pak světloplachost, citlivost na pachy, na všechno… Zvracení až do vysílení a touha umřít. Vloni touhle dobou jsem měla záchvaty i dvakrát za týden. Už se mi stalo, že jsem umírala na gauči a děti lezly po stropě. Naštěstí nějaký pud zapracoval a naplno se to rozběhlo, až když dorazil manžel z práce,“ popisuje průběh migrenózního záchvatu jedna naše čtenářka. Právě její slova vystihují, jak moc se liší migréna od běžného bolení hlavy. Kromě bolesti hlavy ji provázejí i další potíže. Může trvat několik hodin, ale třeba i celé dny, během nichž je postižený člověk mnohdy jen těžko schopen vykonávat běžné činnosti. Někdo má záchvat migrény párkrát za život, u někoho se objevuje i několikrát týdně. Podle zkušeností lékařů sice případů migrény nepřibývá, ale stále častější je běžná, takzvaná tenzní bolest hlavy. Ta patří bezpochyby mezi civilizační choroby a během života se s ní někdy potkalo 88 procent žen a 60 procent mužů. Způsobuje ji zrychlený životní styl, stres i nedostatek spánku a kvalitní relaxace.

Jak poznáte migrénu? Trvá i několik dní

Pokud jde o projevy migrény, rozlišujeme dva hlavní typy tohoto onemocnění: s aurou a bez aury a čtyři až pět fází potíží. Ne všechny se musejí vyskytovat u každého, kdo má migrénu, jsou ale běžné. První fází jsou takzvané prodromy, které zažívá 40 až 60 procent pacientů s migrénou. Tyto příznaky ohlašují, že se blíží akutní záchvat. Patří k nim například únava, přecitlivělost na světlo nebo zápachy, chuť na sladké, silné pocity žízně a podobně. U 20 až 30 procent pacientů se objevuje další fáze, takzvaná aura. Ta trvá obvykle pár minut, maximálně hodinu. Nejčastěji se projevuje změnami zrakového vnímání: postižený má před očima záblesky nebo naopak vidí zdvojeně, případně část zorného pole nevidí vůbec či má výhled zamlžený. Mezi další projevy patří například snížená citlivost, problémy s mluvením, brnění rukou a podobně. Ve třetí fázi přichází sama bolest hlavy, která trvá až 72 hodin. Bývá středně silná až silná, mívá pulzující charakter a často postihne jen jednu polovinu hlavy. Doprovázejí ji nevolnosti, někdy i zvracení, pocity ospalosti, závratě a přecitlivělost na světlo, zápach a hluk (někdy i na dotyk). Ve fázi odeznění už člověk nemá bolest hlavy, ale často zvrací a upadá do hlubokého spánku. Ještě nějakou dobu pak trvá zotavování, během něhož je pacient unavený, může trpět nechutenstvím a mít „žaludek jako na vodě“.

Jak se záchvatu vyhnout

Faktorů, které mohou k záchvatu migrény přispět, je celá řada a jsou velmi individuální. Některé z nich není možné ovlivnit – kromě genetických dispozic k nim patří například i počasí nebo hormonální vlivy menstruace a těhotenství, které mohou ovlivnit projevy migrény u žen. Většinu spouštěcích vlivů ale je možné omezit. Velmi často k migréně přispívá stres, únava, nedostatek spánku. Riziková také bývá konzumace některých potravin, například kávy nebo alkoholu, a také kouření. Neboli: pro prevenci migrény, stejně jako pro řadu jiných zdravotních problémů, je vhodný obecně zdravý životní styl. Nejdůležitější je mít v životě pravidelnost – v jídle, ve spánku nebo v přijímání tekutin. Je také dobré předcházet stresovým situacím, a pokud už to nejde, umět se stresu zbavit například aktivním pohybem. A samozřejmě, pokud zjistíte ze zkušenosti, že právě vám přispívá ke spuštění migrény nějaká potravina nebo třeba alkohol, důsledně se jim vyhýbejte.

Léčba je velmi individuální

Stejně jako bývají různé spouštěče záchvatu migrény, liší se i možná léčba. V zásadě je možné léčit buď akutní záchvat (takzvané léky NA migrénu) nebo podávat léky, které preventivně předcházejí záchvatům (léky PROTI migréně) – podávají se průběžně pacientům, kteří mají migrénu často a opakovaně. Při akutním záchvatu mohou lidé, u nichž migréna není pravidelná, automatický sáhnout po analgetikách, tedy běžně dostupných lécích tlumících bolest: například paracetamol nebo ibuprofen. Tyto léky sice nijak neovlivní průběh migrény, utlumí však pocity bolesti. Prodávají se i kombinace těchto léků s dalšími látkami, například s kofeinem, které proti bolesti zabírají lépe. Ale pozor, při pravidelné samoléčbě těmito léky hrozí nežádoucí účinky! Lépe se záchvat také snáší ve tmavé místnosti, kde je klid, s chladným obkladem na hlavě. V případě silných nevolností nebo dalších obtíží (například aury) je vhodnější používat speciální léky na migrénu.

Které to jsou?

K dispozici jsou například čípky nebo speciální rozpustné medikamenty na předpis, které potíže utlumí. Mezi léky, které potlačují akutní projevy migrény, jsou například medikamenty ze skupiny triptanů, které jsou k dispozici ve formě tablet, nosního spreje nebo injekcí. Použít se může také ergotamin, opiáty a léky proti nevolnosti. Jako léky předcházející záchvatům migrény se podávají například betablokátory (léky na vysoký tlak), antidepresiva nebo léky proti epilepsii. Pokud se chcete této léčbě vyhnout, řada pacientů s migrénami doporučuje i alternativní léčbu. Odborníci připouštějí, že pacientům často uleví masáže nebo akupunktura. Užitečné také mohou být některé vitaminy a minerály: například riboflavin, koenzym Q10 nebo hořčík. V Česku je populární i léčba homeopatická, kterou v diskusích doporučuje řada pacientek. Obecně platí, že migréna je velmi individuální. Jak ve svém průběhu a projevech, tak i v tom, co na ni zabírá. Je proto třeba, aby si každý pacient našel právě to, co nejlépe pomůže právě jemu. Hodně štěstí při hledání!

Text: Karolína Krausová, foto: Shutterstock