Nekažte si léto nachlazením!

Ačkoliv je riziko nachlazení v létě asi čtyřikrát nižší než v chladných měsících roku, přece vám může zkomplikovat část prázdninových měsíců nebo dovolenou. Víte, co máte dělat, aby vše proběhlo bez větší újmy, či dokonce abyste se letnímu nachlazení vyhnuli?

Funguje to přesně podle zákonů schválnosti: vyhříváte se na pláži, ležíte u rybníka, šplháte po kopcích nebo si vychutnáváte procházku historickým centrem vysněného města, a najednou vás překvapí bolest v krku, třeštící hlava, rýma, kašel a občas i zvýšená teplota. Divíte se, proč jste podlehli právě vy? Tady je několik pár nejčastějších důvodů:

Možná jste byli ve stresu

Viry jsou prostě celoročně všudypřítomné a čekají jen na příznivou situaci, což je v reálném životě moment, kdy je naše tělo oslabené například nevhodnou stravou a životosprávou, a především stresem. Vzpomeňte si, nebyli jste náhodou před dovolenou úplně na mrtvici z toho, abyste všechno stihli a zařídili? Tak to bude ono! Příště raději nic nenechávejte na poslední chvíli. A jestliže se na dovolenou teprve chystáte, dbejte na to, aby závěrečný shon v práci nebyl příliš náročný a balení a přípravy před cestou probíhaly v klidu.

Možná jste propadli chlazeným nápojům

Ano, chlazené nápoje jsou skvělé, chutné a osvěžující. Jenomže je potřeba je popíjet rozumně a s mírou. Prudká změna teploty, kdy do přehřátého těla, hlavně do krku, přijde ledová tekutina, může natolik oslabit odolnost, že viry rychle způsobí zánět hltanu nebo laryngitidu (zánět hrtanu), což se projeví bolestí v krku, dráždivým kašlem a chrapotem.

Možná jste podcenili klimatizaci

Stejně jako v krku působí náhlá změna teploty i na celý náš organismus. Změny teplot však v létě nejčastěji zažíváme v důsledku střetu s technickou vymožeností zvanou klimatizace. Ta má hned dvojí negativní účinek. Jednak při přechodu z horkého venkovního prostředí do chladné klimatizované místnosti ohrožujeme organismus prudkou změnou teploty, jednak klimatizace připravuje příznivou půdu virům vysušením nosní sliznice. Ta je za ideálního stavu pokryta vrstvičkou vlhkého hlenu, která nás před viry chrání. Klimatizace ale vlhkost vzduchu snižuje, takže hlen vysušuje, a zvyšuje tak riziko nákazy. Nenastavili jste náhodou klimatizaci v autě tak, že se z vašeho vozu stala polární stanice? Že klimatizaci v autě nemáte? No tak jste zřejmě jeli s otevřenými okénky a nastydli jste v důsledku průvanu. Raději si klimatizaci nadstavte tak, aby v autě nebyla teplota nižší o více než pět stupňů, a pokud otevíráte okénka, otevřete pouze okna z jedné strany auta. Také si pamatujte, že podobný účinek jako průvan může mít i proud vzduchu ze zapnutého ventilátoru.

Možná jste to „chytli“ v letadle

Letadlo je uzavřený prostor, v němž je několik stovek lidí, a mezi mini může být i člověk s infekcí. A čím je let delší, tím větší je pravděpodobnost, že se infekce rozšíří. Onemocnět ale můžete také v místě dovolené, hlavně v zahraničí, kde se vyskytují jiné druhy virů, než kterými jsme obklopeni zde u nás. Nakazit se můžete nejen vzdušnou cestou, ale i dotykem kontaminovaného místa. Rizikové z tohoto hlediska jsou kliky dveří, výtahová tlačítka, telefony nebo různé automaty na nápoje.

Nastydli jste? Lečte se!

Při prvních příznacích nachlazení nebo virózy jsou nejúčinnějšími přípravky analgetika a antipyretika (dospělým postačí i obyčejný acylpyrin, který zároveň tlumí bolest a snižuje teplotu). Vyberte si ale raději lék v rozpustné formě, protože tím urychlíte jeho účinek. Pokud nastydne dítě, snižte mu horečku pomocí zábalů na lýtkách nebo paracetamolem. Na rýmu pomohou nosní kapky, výplachy nebo inhalace heřmánku. Bolest a škrábání v krku potlačí nejrychleji antiseptické cucavé pastilky. Některé obsahují i lokální anestetikum a ulevují tak i od silnější bolesti v krku. Pokud kašlete, použijte lék podle druhu kašle. Při vlhkém kašli se podávají mukolytika, při suchém dráždivém kašli se používají antitusika, což jsou léky tlumící suchý kašel.

Kdy k lékaři?

Jestliže nedochází během 48 hodin k odeznění příznaků teploty, je vždy na místě zvážit konzultaci lékaře. Pravděpodobně bude výše jmenovaná paleta přípravků doplněna o vitaminy, s cílem kompenzovat větší zátěž organismu. Nejčastěji se doporučují antioxidanty (vitaminy C, A, E a další) a dostatečně vyvážená strava bohatá na minerály a vitaminy. Pokud dojde k bakteriální suprainfekci a vzniku angíny, je mnohdy nezbytné léčbu doplnit i o antibiotika. Ta by však měla být indikována účelně, tedy tehdy, jedná-li se o bakteriální infekci.

Text: Beata Gáliková, foto: Shutterstock

Rady pro milovníky klimatizace

Pozor na prudké změny teplot. Pokud vystoupíte z klimatizovaného vozu (kde je klimatizace nastavena na maximum) a venku právě panují letní horka, můžete se nejenom nachladit, ale může u vás dojít i ke kolapsu oběhového systému. Jinými slovy: cévy nestačí tak rychle zareagovat na tuto prudkou změnu. Chceme-li si tyto nepříjemnosti ušetřit, musíme dbát především na to, aby rozdíl mezi vnitřní a venkovní teplotou nebyl příliš veliký, maximálně pět až sedm stupňů. Osvědčuje se kombinovat umělou klimatizaci s klasickým větráním. Zejména v těch případech, kdy víme, že jsme na klimatizační potíže náchylní. Nezapomeňte také, že některé typy klimatizací odebírají ze vzduchu příliš mnoho vlhkosti. V takovém prostředí nosní sliznice vysychají. Proto pijte hodně tekutin a preventivně si vyplachujte nos čistou vodou, solným roztokem či vincentkou. Do místnosti si postavte nádoby s vodou, která se bude odpařovat a vzduch vám zvlhčí.