Prevence,  Problém a řešení

Nemoci digitální doby

Rychlý rozmach technologií s sebou přináší nemoci, o kterých by se nám ještě nedávno ani nesnilo. Týkají se nejen naší hlavy, ale celého těla.

1. Tabletové rameno i ze smartphonu

Kdo dnes nemá elektronickou čtečku, chytrý telefon nebo tablet, jako by nežil. Ve skutečnosti je to ale spíše naopak. Všechny tyto technologie nás totiž mohou více či méně poškozovat. No řekněte, kam pokládáte tablet, když jej používáte? S největší pravděpodobností na klín nebo ho držíte prostě v rukou. Ani čtečku nebo mobil nezvedáte na úroveň očí. Naopak – díváte se dolů, přičemž dochází k velkému předklonu a předsunutí krční páteře a hlavy. Výsledkem jsou zvýšené napětí a bolesti v oblasti ramen nebo krční páteře vinou přetížení ramenních svalů. Nezřídka se přidávají i bolesti hlavy a částí nebo celých horních končetin. Již i velmi mladí lidé se potýkají s počínajícími změnami na ploténkách.

Jak se chránit? Naprosto nejlepší prevencí je nepodlehnout a používání technologií omezit. A pokud už s nimi pracovat musíme nebo chceme, pak bychom měli dbát na dobrou oporu zad, hlavy i rukou. Ruce bychom si měli opřít o stůl nebo alespoň o trup. Při práci s tabletem je možné používat stojánek a vůbec ho v rukou nedržet. Prostě byste se měli raději než dolů dívat před sebe. Svaly trupu a horních končetin bychom měli mít povolené a k ovládání našich „miláčků“ bychom měli používat vlastně jen ruce.

2. Technostres jako nová závislost

Stalo se vám někdy, že jste slyšeli, jak vám v kabelce zvoní telefon nebo jste cítili jeho vibrace v kapse, ale pak jste zjistili, že se vám to jen zdálo? Jste majiteli „chytrých hodinek“ a máte pocit, že zmatkují, protože se vám chvějí na zápěstí, i když na nich pro vás není žádné nové oznámení? Za všechno může jen naše hlava. Neustále čelíme nějakým stresům – příjemným i nepříjemným. Mozek se přizpůsobí všemu, co se kolem nás děje. Pokud se například voják ocitne ve válce a čeká v zákopech na útok nepřítele, celé jeho bytí se přeorientuje na to, aby slyšel i ty nejjemnější zvuky, které dříve ani nevnímal. A když by dlouhou dobu nebylo nic jiného než ten zákop a ty zvuky, ocitl by se v jejich pasti. Je mnohem lepší vnímat falešný alarm než být zabit. V přeneseném slova smyslu se přesně totéž děje i lidem, kteří slyší zvonit mobil, který nezvoní. Právě proto si také více než polovina uživatelů sociálních sítí zkontroluje ihned po probuzení, co se dělo v době, kdy spali. Za technostresem tedy stojí nutkavá potřeba být neustále ve střehu, online a nepřijít o nic, co se děje. Důsledkem může být neklid, úzkosti, deprese a další duševní i tělesné potíže.

Jak se chránit? Na první pohled je velmi jednoduchá – stačilo by totiž omezit užívání smartphonů, počítačů a vůbec všech vymožeností moderní digitální doby. Jenže takovou prevenci asi většina z nás dokáže uskutečnit velmi těžko. A tak se pojďme bavit alespoň o minimalizaci používání technologií ve chvíli, kdy je nezbytně nepotřebujeme. K tomu přidejme pravidelný pohyb a relaxaci.


Dalším přírůstkem do rodiny fobií je nomofobie. Jde o chorobný strach ze ztráty mobilního telefonu, z toho, že se mu vybije baterie, nebude k dispozici signál nebo mobil přestane fungovat. Prameny uvádějí, že ani tak nejde o klasickou fobii jako spíše o úzkostnou poruchu. Pokud dojde k situaci, kdy nemohou použít mobilní telefon, reagují stresem, panikaří a objevují se u nich i příznaky, jako jsou například bušení srdce, třes rukou či dušnost.


3. Kyberchondrie vzniká z internetu

Ruku na srdce – kdo z nás si někdy nehledal příznaky nějaké choroby, která právě sužovala jeho nebo jeho příbuzné a známé, na internetu? Naštěstí se většina z nás stále ještě nechá přesvědčit lékařem, že rozpoznané symptomy nemusí vypovídat o tom, co jsme si vygooglili. Ale pro lidi, kteří mají sklony k hypochondrii, mohou být takové informace cestou k neurózám a úzkostem, depresím nebo dokonce k přesvědčení o tom, že brzy zemřou. Právě tomu se říká kyberchondrie. Lékařům dost zamotává hlavu, a to nejen proto, že internet „vyplivne“ všechno bez ohledu na to, zda to je nebo není pravda, a oni pak musí diskutovat s pacienty o „léčbě“, která by podle jejich názoru a zkušeností rozhodně nebyla lege artis (podle pravidel umění lékařského; pozn. redakce). Čím dál tím častěji po nich také lidé chtějí, aby je léčili na dálku podle popsaných příznaků.

Jak se chránit? Na internetu je třeba rozlišovat mezi ověřenými seriózními lékařskými stránkami a pochybnými weby, které se nemohou zaštítit skutečnými odborníky s telefonním číslem a skutečným pracovištěm v nějakém ověřitelném zdravotnickém zařízení. Léčba jen podle internetu je nesmysl, ať už si přečteme cokoli, měla by následovat návštěva skutečného lékaře.

Text: Irena Bečvářová, foto: Shutterstock a archiv redakce







Koupit časopis