Při nákupu jídla buďte ve střehu!

Škodlivým látkám, které nás obklopují, se bohužel nelze zcela vyhnout. Můžeme je ale ve svém životě, a to platí především o jídle, minimalizovat.

Hnojiva, antibiotika, hormony, dioxiny… Je toho hodně, co může lidskému organismu prostřednictvím jídla uškodit. Jednou ze zásad, jak co nejvíce eliminovat nebezpečné látky ve stravě, je sledovat složení produktů na etiketách obalů a vybírat si, kde a od koho potraviny kupujete. I když se to odpůrcům „vlny bio“ nebude líbit, tak zárukou toho, že konzumujete opravdu kvalitní suroviny, je označení BIO, protože taková produkce prochází velmi přísnými kontrolami. Ale ať už se rozhodnete pro bio či ne, máme pro vás dobrou radu: plánujte, co budete vařit, a podle toho nejenom nakupujte, ale také potraviny správně uchovávejte. Na co si dávat pozor především?

1. Na dobarvování

Poslední průzkumy společnosti KPMG ukazují, že Češi se stále více zajímají o složení jednotlivých potravin. Etikety ale stále neumíme správně číst a položkami, kterým nerozumíme, se jednoduše nezabýváme – často si tak domů odnášíme například dobarvené potraviny plné chemických látek. „Dobarvované jsou nápoje, sladkosti nebo jogurty s ovocnou složkou. Umělá barviva obsahují ale i potraviny, ve kterých by je zákazník vůbec nečekal. Jedná se o sušenky, mléčné výrobky i žloutky vajíček, které se barví kvůli panujícímu mýtu, že čím má žloutek plnější barvu, tím je vejce kvalitnější. Nejčastěji dobarvovanými potravinami jsou uzeniny a pečivo,“ říká Martin Prokop, autor projektu zfarmydomu.cz. Barviva v pečivu mají svým tmavým vzezřením simulovat, že se jedná o celozrnný výrobek. „To považuji za klamání spotřebitele. Navíc skutečně celozrnné potraviny tak intenzivně hnědou barvu, jakou má pečivo v supermarketech, vůbec nemají. Například celožitný chléb má barvu hnědošedou,“ doplňuje nutriční terapeutka Martina Kučerová.

2. Na éčka

Mnozí lidé zastávají názor, že tak zvaná éčka obsažená v potravinách jsou škodlivá, většina z nich ale neví, co jsou tyto látky vlastně zač. Třeba přírodní barviva, jako je kurkumin E100 (přírodní žluť) nebo E160a karoten (přírodní oranž), kyselina askorbová E300, což je vlastně vitamin C, či pektin E440 obsažený v marmeládách, jsou neškodná. Pak jsou zde ale éčka, která mají potravinám prodlužovat trvanlivost, vylepšovat barvu či zvýrazňovat chuť. Mezi ta, kterým byste se měli vyhnout, patří například aspartam E951. „Jedná se o syntetické sladidlo, které je zhruba dvěstěkrát sladší než cukr, zvýrazňuje aroma a zvyšuje chuť k jídlu. Běžně ho obsahuje kolem šesti tisíc potravin na celém světě, zpravidla těch, které nevyžadují tepelnou úpravu. Nachází se například v nápojích, jogurtech, pudincích, snídaňových cereáliích, zmrzlinách, cukrovinkách pro děti nebo i v majonézách a hořčicích,“ upozorňuje Martina Kučerová. Pokud se chcete v éčkách vyznat, můžete využít mobilní aplikaci Fér potravina, díky níž jednoduše zjistíte, co znamená každé éčko v potravině, kterou chcete koupit. Naskenujte si čárový kód potraviny a hned se dozvíte, co obsahuje. Aplikace je zdarma ke stažení na Google Play a App store.

3. Na unavené kousky

Pokud jsou saláty nebo bylinky ovadlé už v obchodě, paprika vrásčitá a rajčata pomačkaná, nechte je, kde jsou. Pozornost věnujte i balenému ovoci a zelenině. Obal zamezuje přístupu vzduchu, ale ne vždy dokonale – pak se stává, že se obsah zapařuje, brzy měkne a vodnatí. V balení také můžete přehlédnout nahnilý nebo plesnivý kousek, který pak znehodnotí celý zbytek, a musíte vše vyhodit. „Vedle barviv velcí producenti velmi často používají nejrůznější konzervanty a vodu, zejména u masa. To zaručí, že vypadá déle čerstvé. Vodou napuštěné maso je navíc jedním z dalších oblíbených triků obchodníků – nejenže dodá masu čerstvý vzhled, ale zvýší i jeho váhu. Zákazník si pak odnáší o několik gramů masa méně, než zaplatil,“ vysvětluje Martin Prokop.

4. Na původ

Asi každý by se také rád vyhnul růstovým hormonům a antibiotikům, která se používají v živočišné výrobě, proto nikdy nekupujte podezřele levné maso či vajíčka – a už vůbec ne z dovozu. Poznat, která potravina je opravdu česká, není však vždy snadné. Nejpodrobnější informace o jejím původu, tedy nejen údaje o původu jejího výrobce, ale také samotné suroviny, získá spotřebitel u masa; konkrétně masa hovězího, vepřového, drůbežího, skopového i kozího. „Na obalu takového masa musí být uvedena jasná a srozumitelná informace o zemi, kde bylo zvíře, z něhož maso pochází, chováno a o zemi, kde bylo poraženo. V případě, že je maso prodáváno nebalené, musí být tyto informace v těsné blízkosti nabízeného masa,“ vysvětluje ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád. Velmi snadno se původ pozná také u vajíček. „Na skořápce každého vajíčka lze totiž najít tzv. kód producenta, který se skládá mimo jiné i ze zkratky země, kde byla chována nosnice, která vejce snesla,“ říká Zbyněk Semerád a dodává: „Podrobné vysvětlení významu kódu producenta je uvedeno na každé krabičce vajec.“ Pokud chcete mít jistotu, že si domů přinesete maso té nejvyšší a nejčistší kvality, dejte přednost tomu z ekologických chovů, které splňují velmi přísná pravidla a podmínky. Samozřejmostí je, že zvířatům nesmí být preventivně podávána antibiotika, mají dostatek prostoru, volné výběhy a i sama porážka je šetrnější, takže se do těla zvířete nevyplavují stresové hormony.

5. Na skladování

Abyste se vyhnuli kontaminaci potravin, napadení plísněmi či škůdci, musíte je také správně skladovat.Mouku a podobné sypké produkty, v nichž se často vyskytují zárodky škůdců, jež se mohou rozšířit i na další potraviny, je dobré přesypat z původního obalu do uzavíratelné sklenice. Nejlepším způsobem, jak udržet chléb a pečivo čerstvé, je zabalit je do čisté utěrky z bavlny či lnu a vložit do chlebovky – může tak dýchat a neplesniví. Přidáte-li k němu rozkrojené jablko nebo oloupaný brambor, vydrží déle vláčné. Kávu, čaje, bylinky, sušené ovoce nebo koření můžete dát do praktických, pevných a stabilních sáčků s uzavíráním na zip, které zajišťují neprodyšnost a zabezpečují delší čerstvost, křehkost a aroma. Ovoce a zeleninu uchovávejte v plastových, skleněných či papírových obalech. Syrové maso vložte do krabičky nebo misky, aby svou šťávou nekontaminovalo ostatní potraviny. Vajíčka vydrží nejdéle čerstvá při skladování při teplotě 5–8 °C. Před ukládáním je neomývejte ani neotírejte, abyste nesetřeli ochranný povlak. Maso a mléčné výrobky skladujte odděleně, při kontaktu by mohlo dojít ke zkřížení kmenů bakterií. Tvrdé sýry potřebují chlad a temno, a to nejlépe ve voskovaném papíru. Aromatické sýry je nejlepší skladovat v uzavíratelné nádobě.

Text: Kateřina Grimmová, foto: Shutterstock