Senná rýma
Vůně květin, stromů a bylin může být pro někoho zdrojem potěšení, pro alergiky ale znamenají rozkvetlé rostliny mnoho starostí a nepříjemných příznaků. Senná rýma, tedy sezonní alergická rýma, odborně zvaná polinóza, patří k nejčastějším alergiím. Jaké potíže jsou pro ni typické, co se s nimi dá dělat a jaké jsou možnosti léčby?
Během pylové sezony je téměř nemožné se před pylem schovat. Jedinci, kteří trpí sennou rýmou, se na jaře, v létě a částečně i na podzim potýkají s typickými projevy polinózy – tedy s kýcháním, svěděním nosu, vodnatou rýmou, pocitem ucpaného nosu a zarudlýma očima, které mohou nepříjemně slzet. Když se k tomu přidají bolesti hlavy vyvolané popsanými obtížemi, škrábání v krku, případně kopřivka, jedná se o popis alergika trpícího sezonní alergickou rýmou. Jak se těmito problémy vypořádat? A proč vůbec senná rýma propuká?
Proč může být pyl zdrojem potíží?
Pokud se na sliznice dýchacího ústrojí dostanou alergeny, tedy například pylové částice, imunitní systém přecitlivělého organismu reaguje nepřiměřenou reakcí, která spočívá ve výše popsaných příznacích. Zdravý organismus za normálních okolností nevěnuje alergenům, tedy pylovým částicím, ale třeba ani prachu, plísňovým sporám nebo roztočům, pozornost a nereaguje na ně. Imunitní systém alergika ale vyhodnotí takovou situaci jako zdraví ohrožující a aktivuje protilátky, což vede k uvolňování histaminu. Senná rýma může trápit jak děti, tak dospělé a seniory. Potíže se mohou začít objevovat kdykoliv během života, přičemž větší pravděpodobnost, že polinóza propukne, je u těch, kteří mají rodiče alergiky. Dědičnost totiž hraje v případě polinózy svou roli. Pro alergiky je klíčové, aby věděli, které alergeny jim způsobují problémy. Těmto alergenům je pak potřeba se důsledně vyhýbat. Potvrzení, které alergeny způsobují konkrétnímu pacientovi potíže, je možné získat na základě alergologického vyšetření. Pokud máte podezření, že vaším problémem by mohla být právě senná rýma, měli byste navštívit lékaře. Ten diagnózu stanovuje na základě podrobného rozboru potíží a podle výsledků různých vyšetření. K těm základním patří kožní prick testy (testování reakcí na různé alergeny aplikované na kůži předloktí), laboratorní vyšetření krve, spirometrie (vyšetření funkce plic pomocí přístroje zvaného spirometr, který hodnotí různé parametry dýchání) či vyšetření u lékaře otorinolaryngologa (specialisty na choroby uší, krku a nosu). Podle všech výsledků může lékař potvrdit diagnózu polinózy, sdělit konkrétní alergeny, kterým je potřeba se vyhýbat, a doporučit vhodnou léčbu.
Léčba: spreje, tablety, vakcíny
Při léčbě spočívající ve zmírňování příznaků senné rýmy se využívají například nosní spreje s antihistaminiky, která blokují účinek histaminu a ulevují od příznaků, jako je svědění nosu a kýchání. Působí rychleji než tablety a jsou vhodné spíš při mírnějších projevech polinózy. Antihistaminika v tabletách, které se polykají, ulevují od typických projevů senné rýmy a v případě akutních problémů jsou běžně dostupné v lékárnách. Pokud se užívají dlouhodoběji, je nutné, aby dávkování a léčebný režim stanovil lékař. Některé nosní spreje obsahují kortikosteroidy. Tyto léčivé přípravky sice nepůsobí okamžitě v případě akutních potíží a mohou mít při dlouhodobém užívání různé nežádoucí účinky, pomáhají ale účinně zmírňovat svědění nosu, zduření sliznice i vodnatou rýmu. Dávkování se může lišit v závislosti na fázi pylové sezony, mnohdy se i po vymizení příznaků užívá tzv. udržovací dávka. V rámci péče o nosní sliznici je možné používat také solné roztoky určené k výplachu nosu. Pomocí plastové nádobky ve tvaru konvičky se vyplachuje nos hypertonickým nebo hypotonickým roztokem soli. Tuto proceduru zvládnou s pomocí nebo samostatně už i předškoláci. Hypertonický roztok zvlhčí a očistí sliznice a uleví od ucpaného nosu. Neměl by se ale používat pravidelně a dlouhodobě. Pro tyto účely, tedy dlouhodobou očistu a ochranu nosní sliznice, jsou vhodné hypotonické solné roztoky. Rozdíl mezi těmito dvěma roztoky spočívá v množství obsažené soli.
Hyposenzibilizace
Jiný přístup k léčbě alergie, tedy nikoliv pouhé zmírňování jejích příznaků, ale dlouhodobé navození tolerance konkrétního pacienta vůči konkrétnímu alergenu, je hyposenzibilizace. Pro tento postup se používají také termíny alergenová imunoterapie nebo vakcinace. Při této léčbě se pomocí injekcí nebo kapek pacientům podává vakcína založená na konkrétním alergenu. Organismus si tak na danou látku postupně zvyká a v horizontu několika let se může částečně nebo úplně zbavit obtíží. Přestože mnoho jedinců má tendenci sennou rýmu zlehčovat či přehlížet, její léčba by se neměla podceňovat. Při neléčené alergické rýmě se mohou zhoršovat projevy alergie v oblasti nosu i očí a mohou se přidat i další potíže, například astma. Takový stav se bez účinné léčby každopádně neobejde.
Jaká opatření mohou ulevit?
Pacienti potýkající se s alergickou rýmou oceňují pylové zpravodajství, které napoví, které alergeny se v ovzduší v daném období vyskytují nejintenzivněji. Mohou tak lépe předvídat průběh svých problémů, plánovat venkovní aktivity nebo se včas připravit na akutní potíže a vybavit doporučenými léky. Kromě omezení kontaktu s alergeny se ale vyplatí dodržovat i další režimová opatření, například každodenní hygienu před spaním včetně mytí vlasů. To pomůže, aby vlasy s usazenými částicemi pylu nedráždily alergika v době spánku. Oblečení, na kterém mohou být usazené částice pylu a prachu, by nemělo být poblíž postele, protože i to může v noci zhoršovat projevy alergie. Samozřejmostí by měl být častý úklid, kterým se minimalizuje množství pylových částic v domácnosti, a správné větrání. V pylové sezoně to ve městech znamená větrat především v brzkých ranních hodinách, případně po dešti. V autě by neměla být pří jízdě otevřená okna a pylové filtry je třeba pravidelně měnit za nové. Při pobytu venku mohou pomoci také sluneční brýle, které částečně chrání oči i před pylem. Projevy alergie se mohou zhoršovat také kvůli kouření, proto by alergici měli nadobro skoncovat s cigaretami.
Text: Soňa Zavadilová, foto: Sutterstock