Tanec – lék na spoustu potíží
Tanec je nejstarší dorozumívací prostředek. A nejen to – pomáhá léčit tělo i duši.
Už pravěkému člověku pomáhaly rytmické, dynamické taneční pohyby provázené údery či hrdelními zvuky komunikovat s nadpřirozenými silami. Bránil se tak proti démonům a zároveň nemocem. Pomocí bubnování a tance uváděl šaman do tranzu nejen sebe, ale i ostatní příslušníky kmene. Základní principy současné taneční terapie jsou podobné šamanským rituálům a nápadně se jim podobá i tanec mladých lidí v nočních klubech. Pouze hudba je odlišná.
Z historie tance
Vedle tance s náboženskými motivy, který byl součástí kultu, se postupně formoval i světský tanec. Vyvíjel se ve třech proudech jako tanec lidový, tanec společenský a tanec scénický, výrazový. Lidové tance většinou provázely oslavy nebo velikonoční, dožínkové, svatební či pohřební obřady. Celkem je zaznamenáno v Čechách na 430, na Moravě 230 a ve Slezsku asi 150 lidových tanců. V 16. a 17. století vznikly tance točivé (sedlácká, vrtěná, čardáš), později se přidaly tance figurální nebo také společenské (valčík, polonéza, mazurka, polka). Ve 20. století se v tanci projevují vlivy z celého světa. Nastupují nové rytmy a pohybové formy (foxtrot, shimmy, charleston, twist, blues). Nejnovější společenské tance upouštějí od uzavřeného tanečního držení a umožňují sólové vyjádření jednotlivce. Jsou to tance standardní, jako je waltz, valčík, quickstep, slowfox nebo tango, a tance latinskoamerické, které zastupují například samba, rumba, cha-cha, jive či passo doble.
Tanec jako terapie
V civilizovaném světě má tanec dlouhou tradici, i když byla období, kdy byly záchvaty tance považovány za druh duševního onemocnění. Síla tance jako terapeutického prostředku však vždy zvítězila a vždy našel zastánce, kteří byli přesvědčeni, že má své místo v léčení řady potíží. Nejen jako zdraví prospěšný pohyb, ale také jako prostředek sebevyjádření. V roce 1966 byla ve Spojených státech založena Americká společnost pro léčbu tancem. Dnes se terapie tancem používá k léčebné rehabilitaci v řadě medicínských oborů.
Jak to funguje
Taneční terapie je kombinací tance i jiných forem pohybu. Hlavním zdrojem inspirace pro ni jsou tance domorodé a šamanské. Techniky inspirované primitivními tanci přebírají všechny podstatné znaky původních kmenových rituálů, jako je strhující rytmus bubnů, větší počet účastníků, rytmická přesnost, jednoduchost, neúnavné opakování pohybů, pevné sepětí se zemí a hlasový doprovod. Vše je ovšem přizpůsobeno požadavkům a zvykům současné kultury. Často se při taneční terapii používá hlasový doprovod. Nejenže je psychologicky vysoce účinný, ale je to i skvělé dechové cvičení, rozšiřuje totiž hrudník a zvyšuje vitální kapacitu plic. Také navozuje relaxaci svalstva, a je proto využíván při nápravě koktavosti. Zlepšuje cit pro hudbu, rytmus a intonaci, čímž obohacuje také řečový projev. Postupně se zrychlující rytmus bubnů, opakování tanečních pohybů, kroků a gest a uvolněná atmosféra ve skupině mohou mírně ovlivnit stav vědomí. Výsledkem je zvýšené zaujetí pro tanec, ztráta ostychu a strachu ze zesměšnění, uvolnění sebekontroly. Každý účastník tak může tancovat naplno a pouštět se v pohybovém a hlasovém projevu stále o něco dál. Přitom pociťuje menší únavu a větší radost z prováděné činnosti.
Tanec jako prevence
V poslední době lze zaznamenat v oblasti taneční terapie pomalý, ale velmi zřetelný posun od léčby k prevenci onemocnění. Mnoho lidí dnes navštěvuje hodiny tance kvůli uvolnění a udržení tělesné zdatnosti. Je pro ně mnohem přijatelnější a zábavnější než třeba posilování nebo jiné, fyzicky příliš namáhavé sporty. Nejvíce se tanci daří v mateřských školách, ale odborníci jsou zajedno, že by měl být běžnou součástí rozvoje osobnosti stejně jako klasická nebo lidová hudba. Mimo jiné i proto, že poznávání hudební a pohybové kultury jiných národů přispívá k rozvoji rasové i společenské tolerance.
Text: Ivana Dulková, foto: Shutterstock
Břišní tanec pro krásu i zdraví
Orientální tanec je atraktivní pohybová aktivita vhodná pro každou ženu. Není totiž omezený věkem, proporcemi ani výkonností. Přispívá k formování postavy, zvláště v oblasti břicha a boků, a rozvíjí tělesnou kondici. Nepřetěžuje žádnou část těla a je pro ženy přirozený. Výzkumy prokázaly, že pomáhá ztuhlé krční a bederní páteři, kyčelním kloubům, tlumí premenstruační syndrom a klimakterické potíže, upravuje činnost žaludku a střev, čímž předchází zažívacím problémům, a napravuje špatné držení těla. Některé jeho prvky se využívají při rehabilitačních cvičeních. V neposlední řadě také zvyšuje sebevědomí ženy. Už proto, že orientální tanec vypadá velmi krásně a smyslně, ať v provedení ženy štíhlé, plnoštíhlé nebo velmi plnoštíhlé.