Ten nejlepší „boost“ pro mozek
V létě na dovolené si chceme většinou odpočinout od práce a každodenních starostí. Těšíme se na silné zážitky za hranicemi všedních dnů, ale dopřát bychom si měli i hodně času, kdy nebudeme dělat doslova nic. V takových chvílích totiž nejlépe regeneruje náš mozek. A vězte, že právě náš mozek potřebuje jen tak bloumat. Když mu to dopřejeme, vrátí vám to, jak nejlépe umí. Jedinečné benefity tzv. lelkování objasňuje psycholožka Šárka Miková.
Dřív jsme „sami se sebou“ byli několikrát během dne, třeba při čekání u lékaře nebo cestou v tramvaji. Dnes většina dospělých při čekání na semaforu vytáhne do 4 vteřin mobil. „Místo abychom nechali náš mozek odpočívat, pociťujeme nudu a okamžitě saháme po digitálním rozptýlení. Naše mozky nemají čas informace zpracovávat a prožitky reflektovat. Dopřejme si o dovolené chvíle zdánlivé nudy – uděláme tak nejvíc pro své duševní zdraví i produktivitu v práci, až se z dovolené vrátíme,“ doporučuje psycholožka Šárka Miková, autorka unikátní teorie osobnosti zvané Teorie typů a také autorka několika publikací (nejnovější se jmenuje Milovat nestačí). „Náš mozek nutně potřebuje chvíle, kdy jsme bdělí, ale neděláme nic cílevědomého, na nic se nesoustředíme. Právě tehdy se v něm aktivuje síť tzv. bazální mozkové aktivity, díky níž může průběžně zpracovávat informace – aby se nepřehltil – a reflektovat prožitky, abychom neztráceli kontakt sami se sebou.“
Digitální doba nám bere čas „být sami se sebou“
Díky digitálním technologiím sice máme mnohonásobně víc informací a díky sociálním sítím jsou zase mnozí z nás v neustálých interakcích s ostatními, nicméně náš mozek potřebuje mnohem víc času všechno zpracovat. Jenže místo toho, abychom v průběhu dne volně přemítali o tom, co jsme se dozvěděli a zažili, pociťujeme nudu a saháme po mobilu, abychom sami se sebou být nemuseli. „K digitálním technologiím utíkáme také v případě, že se necítíme dobře, nebo se nám něco nedaří. Mnohem více by nám ovšem prospělo vnímat své tělesné počitky a reflektovat své pocity. Protože pouze zvládáním emocí v náročných situacích se posiluje naše psychická odolnost, díky níž pak můžeme odolávat dalšímu stresu,“ pokračuje odbornice.
Být sám se sebou neznamená cítit se osaměle. Naopak – bytí se sebou pomáhá pocitu osamělosti účinně předcházet. „Skrze vnímání svých pocitů se můžeme učit rozumět pocitům a chování druhých lidí, rozvíjet empatii. Můžeme se také učit zaujímat tzv. sociální perspektivu – dívat se na věci z pohledu druhých osob, brát vážně jejich úhly pohledu. V neposlední řadě si můžeme uvědomovat, jakou roli v životě druhých hrajeme, a posilovat vztahy s rodinou a blízkými osobami založené na pocitu důvěry a bezpečí,“ říká psycholožka.
Kdo nezapomíná „lelkovat“, dopřává mozku nejvíc, co může
Bloumání našeho mozku během dne nepřeje také kultura zaměřená na výkony a cíle. Jsme neustále pod tlakem organizovaného programu. Slovo „nuda“ má i v tomto smyslu negativní konotaci. „Jenže ve chvílích, kdy nic neděláme, se náš mozek rozhodně nenudí. Naopak – dělá extrémně užitečnou práci, která je pro naši následnou produktivitu klíčová. Převeďme si to do praxe. Zkuste si někdy před důležitou prezentací nebo zkouškou dopřát 20 minut procházky v parku. Mobil si s sebou neberte. Zhluboka dýchejte a nechejte mysl volně plynout,“ doporučuje psycholožka. Nejde ale jen o to, že mozek ve chvílích nicnedělání regeneruje, aby se mohl lépe soustředit a myslet. „Mnohem důležitější je, že ve chvílích aktivace sítě bazální mozkové aktivity automaticky reflektujeme své prožitky a propojujeme je s našimi dosavadními zkušenostmi a hodnotami. To je naprosto zásadní pro naše celkové duševní zdraví.“
Text: Šárka Podlenová, foto: Shutterstock a archiv redakce