Zadýcháváte se? Možná vám selhává srdce

Lapáte po dechu při běžném úklidu nebo procházce se psem? Možná vám selhává srdce. Dušnost je jedním z hlavních příznaků závažného srdečního onemocnění, se kterým v Česku žije více než 400 000 pacientů.

Při selhání srdce se krev začíná hromadit v plicním řečišti, což znemožňuje správné fungování plic. Problémy s dýcháním tak nemusejí vždy ukazovat pouze na nemocné plíce. Nejen o tom budou diskutovat odborníci 5. března na akci Den I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny (FNUSA) a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity (LF MU) v Brně.

Co je to srdeční selhání

„Jde o závažné onemocnění, při kterém srdce nezvládá dostávat do těla dostatečné množství krve, a ta se hromadí na nesprávných místech. Nejnápadnějším projevem nemoci je dušnost, při níž krev městná v plicním řečišti a znemožňuje plicím správné fungování,“ říká prof. MUDr. Jan Krejčí, Ph.D., přednosta I. interní kardioangiologické kliniky FNUSA a LF MU v Brně a předseda České asociace srdečního selhání České kardiologické společnosti (ČKS). Odhalit, zda mají potíže s dechem původ v onemocnění srdce, nebo plic, není vždy snadné. Malý rozdíl ale podle lékařů existuje. „U srdečního selhání se dušnost objevuje často v noci. Když pacient ulehne do postele, třeba po hodině se mu najednou zhorší dýchání. Musí se posadit, a poté se mu uleví,“ popisuje prof. Krejčí. Kromě zadýchávání jsou typickým příznakem srdečního selhání také otoky dolních končetin, přibírání na váze nebo únava.

Pacientů přibývá

Aktuálně v Česku se srdečním selháním žije více než 400 000 lidí. Do budoucna očekávají odborníci strmý nárůst počtu pacientů – v roce 2030 jich podle odhadů může být více než 600 000 a o deset let později už téměř 900 000. Důvodem je kromě nezdravého životního stylu Čechů zejména stárnutí populace. „Věk je jedním z nejdůležitějších rizikových faktorů. Z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR víme, že až 25 % lidí starších 75 let může čelit srdečnímu selhání^. Ohroženi jsou také lidé, kteří jsou obézní, mají cukrovku, vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol, prodělali infarkt myokardu nebo trpí onemocněním ledvin,“ přibližuje prof. Krejčí. Navzdory tomu, že senioři patří do rizikové skupiny, není u nich srdeční selhání vždy správně diagnostikováno. „Pacienti nebo jejich lékaři mnohdy svádí zdravotní problémy na to, že jde o potíže spojené s pokročilým věkem, takže jim dále nevěnují pozornost,“ upozorňuje prof. Krejčí. Onemocnění může mít akutní nebo chronickou podobu. „Někdy se projevuje náhle. Pacient z ničeho nic dostane těžký záchvat dušnosti, kvůli kterému musí být velmi rychle převezen do nemocnice. Obtíže se ale mohou zhoršovat i postupně, v průběhu několika let,“ říká kardiolog. Podle odborníků je proto důležité srdeční selhání zavčas odhalit. „Pokud ho správně a včas diagnostikujeme, dokážeme pomocí léčby omezit množství hospitalizací, které hrozí při náhlém zhoršení nemoci. Především starší pacienti jsou často překvapeni, v jak dobré kondici ještě mohou být, když nemoc vhodně zaléčíme,“ vysvětluje prof. Krejčí.

Text: redakce, foto: Shutterstock